FBC Sokol Frenštát p. R.
Jméno
Koliba Jan
Karban Michal
Zejda Zbyněk
Peloušek Jakub
Graf Vojtěch
Bartík Lukáš
Pavelka Robin
Morys Lukáš
Golas Matouš
Štěpán Marek
Karban Filip
Nádvorník Filip
Fuciman Tomáš
Řezníček Filip
Tajsler Jan
Skýpala Jan
Zátopek Petr
Skýpala Jakub
Polách Zdeněk
Post
O
Ú
Ú
Ú
Ú
Ú
Ú
O
Ú
Ú
Ú
O
O
O
O
O
O
O
O
Sezóna 2011/2012
Ročník
93
96
90
93
90
93
90
91
95
96
97
93
96
96
92
91
90
97
68
Zápasy
18
15
15
12
15
12
9
18
6
5
6
6
6
6
11
3
3
2
1
Branky
15
9
12
13
9
9
7
4
5
3
5
1
2
2
1
1
0
0
0
Asistence
6
11
6
3
7
6
4
7
4
4
1
5
2
1
2
0
0
0
0
Body
21
20
18
16
16
15
11
11
9
7
6
6
4
3
3
1
0
0
0
Z PRAHY VEZEME BRONZOVÉ MEDAILE…
12. 5. 2012
Starší žáci a dorostenci jsou pro tento rok třetím nejlepším Sokolským týmem v republice. Což
určitě není špatná vizitka. A mohla být i lepší, jen jsme v tomto turnaji bohužel vyprodukovali až příliš
mnoho chyb a to se pak těžko vyhrává. Určitě jsme ale v Praze nezanechali špatný dojem, naši
soupeři byli velmi kvalitní a všechny čtyři týmy tak dokázaly, že i na "sokolské" úrovni lze hrát výborný
florbal. Po sportovní stránce tedy s turnajem velká spokojenost. Co se týká podmínek pro celostátní
finále, tam už taková spokojenost nepanuje. Všechny týmy by si zasloužily mnohem důstojnější
prostředí, než jaké pro tento sport nabízí zcela nevhodná tělocvična Tyršova domu. Hrát finále na
hřišti o rozměrech 26x12 metrů, kde ani není naznačeno brankoviště, bod pro buly není ve středu, za
každou brankou je jinak veliký herní prostor… škoda, no. A to si představte, že po nás tam hráli
chlapi… Nebyli jsme ale jediní, komu tohle vadilo a tak snad už pro příští rok by se mohlo blýskat na
lepší časy, ale uvidíme, nejdříve se tam ale budeme muset znovu kvalifikovat a to nebude
jednoduché…
Vraťme se na začátek. V pátečním ránu se sešla "Brněnská parta" v kompletním složení na
Frenštátském nádraží. Ba co víc, tentokrát jsme výpravu posílili o Ondru a Radima, kteří s námi
vyrazili na vlastní žádost a vlastní náklady. Ondra byl nejvíc zvědavý na legendární Káefcéčko a Radim
chtěl alespoň jednou zažít atmosféru velkého turnaje se svými kamarády. Cesta do Prahy proběhla v
pohodě a bez problému, i díky tomu, že Emča se dostal do kupé se mnou a tak nemohl naplno rozjet
svou vyhazovací mánii a zmohl se jen na pubertální přimalovávání orgánů na obrázky v novinách…
Praha nás uvítala dusným a velmi horkým, až nedýchatelným vzduchem. Na rozdíl od let minulých
jsme po ubytování nevyrazili po památkách, ale zcela cíleně zamířili rovnou do dračí sluje. Jde o
speciální deskoherní obchod s hernou, kde se nás ochotně ujali mí známí RBX společně s SSZGSA. A
tak jedna skupina bojovala o krále Tokia ve hře King of Tokio, další skupina se vydala ničit vetřelce do
vesmírné stanice s názvem Paranoia, ti mírumilovnější se jali pěstovat bambus ve hře Takenoko. No a
94