Peníze v rukou státu 31.1.2016 | Page 9

PŘEDMLUVA: CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ 9
Rothbardův detailní rozbor procesu, jehož prostřednictvím byly komoditní peníze nahrazeny penězi nekrytými, je dnes již klasikou. Argumenty obsažené v celé této knize do sebe jeden po druhém zapadají a vytvářejí tak pevný základ pro obhajobu intuitivně zřejmé skutečnosti, že jedině komoditní peníze( v historii především zlato) jsou slučitelné se svobodou, a to bez ohledu na to, že může být třeba někdo jako ekonom přesvědčen, že umí vymyslet peněžní uspořádání jiné a lepší. Musel by ho totiž lidem vnutit, čímž by se zachoval, jako bojovník za svobodu, poněkud schizofrenně.
Kniha, kterou držíte v ruce, nám ukazuje, že i kdybychom ponechali stranou argumentaci morálně-právní, kterou lze proti násilí( jež stát při monopolizaci peněz použil a dodnes k vynucení jejich oběhu používá) oprávněně vznášet, lze nevhodnost role státu v oblasti peněz ilustrovat i čistě ekonomickými argumenty. Domnívá-li se někdo, že dodávky makových rohlíků dokáže lépe zajistit konkurenční trh než jedna centrální pekárna řízená státní plánovací komisí( tj. že stát nedokáže „ pořádně péct ani housky“), pak tento argument platí mnohem silněji, jedná-li se o poskytování něčeho tak důležitého, jako jsou kvalitní peníze. Peníze jsou totiž v jistém smyslu opravdu životodárnou krví, jakousi mízou společnosti, a jsou tudíž příliš důležité na to, aby mohly být ponechány v rukou státu.
Jak „ podniká“ centrální banka?
Že jsou tyto argumenty příliš teoretické a celá problematika zajímavá jen pro hrstku intelektuálů, kteří jako by nevěděli, ve kterém dalším odvětví ještě úlohu státu zpochybnit? Ne až tak docela. Ukážeme si totiž, že ve chvíli, kdy zasedne bankovní rada centrální banky, má každý člověk důvod k tomu, aby se o své peníze začal obávat. A jde-li o peníze každého z nás, není možná nejrozumnější teoretickými argumenty proti státnímu monopolu na tisk peněz pohrdat. V čem tedy spočívá podstata existence a činnosti centrální banky?
Představme si, že panovník – prezident, monarcha, generální tajemník strany apod. – udělí privilegium jedné instituci, aby tiskla nekryté papírové peníze( tj. peníze v podobě, v jaké je známe dnes).