8 PENÍZE V RUKOU STÁTU
Mnoho lidí považuje z různých důvodů svobodu člověka rozhodovat o vlastním životě za nejvyšší hodnotu , o kterou každý slušný člověk musí usilovat . Zároveň je řadě lidí zřejmé , že právo na soukromé vlastnictví je přímým důsledkem existence práva člověka na jeho vlastní život . Těmto lidem je rovněž jasné , že mluvit o lidské společnosti , solidaritě s nemocnými či starými , mravnosti a projevech lidského soucitu lze pouze v kontextu svobodné lidské vůle . Jen člověk , který z vlastní vůle ( a nikoli z donucení ) pomůže jinému člověku , jemuž osud nepřeje , může být považován za ctnostného ; jen člověka , který se může chovat nemravně , ale nechová se tak , lze považovat za mravného . Proto existuje taková touha lidí po svobodě a proto se také všichni zastánci svobody pokoušejí přicházet s přesvědčivými argumenty vysvětlujícími katastrofální dopady státních regulací , a� již se jedná o důsledky regulace cen , socializace zdravotnictví či penzijního zabezpečení , důsledky vytváření státních monopolů ve výrobě nebo ve školství .
Mnozí z těch , kteří si svobody váží a za její hodnoty bojují , se však ve chvíli , kdy dojde na peníze , zarazí . Nechápou , proč by mělo být nebezpečné vytvořit státní monopol na emisi peněz . Najednou nerozumějí tomu , co má svoboda společného s penězi , a už vůbec nerozumí tomu , co mají někteří její zastánci „ pořád s tím zlatem “, přesněji řečeno s komoditním krytím peněz . Tváří se , že si vůbec nedokáží vysvětlit , proč by mělo být něco špatného či nebezpečného na tom , že existuje centrální emisní monopol na tisk papírových peněz vynucovaný státním mocenským aparátem .
Odpově� na tuto otázku je však zcela v duchu předešlé ( mnohými přijímané ) argumentace . Nelze být pro svobodu jednotlivce a proti násilí , a současně se zastávat jiného peněžního uspořádání než právě komoditních peněz . Peníze se naprosto vždy vyvinuly z komodity ( mající pro to určité technické předpoklady ), která představovala statek schopný ( a� už přímo ve spotřebě či nepřímo v procesu výroby ) uspokojovat lidské potřeby , a to vždy dobrovolnou kooperací jednotlivců . Peníze tedy , jak Murray Rothbard hned v úvodu této knihy přesvědčivě ukazuje , státu nijak za svůj původ nevděčí . Narozdíl od peněz komoditních byly nekryté papírové peníze jednotlivcům vždy vnuceny násilím – jednotlivci by je nikdy jako nositele směnné hodnoty dobrovolně přijímat nezačali .