PENÍZE VE SVOBODNÉ SPOLEČNOSTI 41
jednotky – v tomto případě unce zlata. Říká nám, co lze za jednu unci zlata koupit, stejně jako peněžní cena televize nám říká, kolik peněz můžeme získat prodejem televize.
Co určuje cenu peněz? Totéž co určuje všechny ostatní ceny na trhu – starodávný, by� stále platný zákon: „ nabídka a poptávka“. Všichni víme, že když vzroste nabídka ořechů, jejich cena má tendenci klesat. Vzroste-li poptávka po ořeších, cena poroste. Totéž platí i pro peníze. Nárůst nabídky peněz povede ke snížení jejich „ ceny“; nárůst poptávky po penězích povede k jejímu nárůstu. Co je to ale poptávka po penězích? V případě ořechů všichni vědí, co celková poptávka znamená. Lze ji chápat jako vztah mezi cenou ořechů a jejich celkovým množstvím, které mají lidé zájem při této ceně mít v zásobě. Při poklesu ceny ořechů se toto množství zvyšuje( lidé poptávají dodatečné ořechy), v opačném případě se poptávané množství snižuje( lidé jsou ochotni se části svých zásob ořechů vzdát a směnit je za něco jiného). Obdobně je tomu i v případě peněz. Celková poptávka po penězích je vztahem mezi jejich cenou, tj. kupní silou dané peněžní jednotky, a jejich množstvím, které mají lidé zájem při této jejich ceně držet. Při poklesu ceny peněz se toto celkové poptávané množství zvyšuje( lidé poptávají dodatečné peníze výměnou za zboží), v opačném případě se toto množství snižuje( lidé se části svých peněžních zůstatků vzdávají). Poptávané množství všech lidí ve společnosti však musí jak v případě ořechů, tak v případě peněz, v každém okamžiku odpovídat jejich celkové „ nabídce“, tj. jejich celkové zásobě. Tím, co tuto rovnost zaručuje, je právě cena.
K čemu poté dojde v situaci, když nabídka zlata vzroste a poptávka po penězích zůstane neměnná? „ Cena peněz“ klesne, tj. sníží se kupní síla peněžní jednotky ve vztahu ke všem ostatním statkům. Unce zlata bude mít nyní nižší hodnotu než 100 bochníků chleba, 1 / 3 televizoru atd. Jestliže naopak dojde k poklesu nabídky zlata, kupní síla zlaté unce vzroste.
K čemu povede změna nabídky peněz? Po vzoru Davida Huma, jednoho z prvních ekonomů, si můžeme položit otázku, co se stane, když se nějaký dobrý skřítek vloudí do kapes, peněženek a bankovních trezorů a přes noc zdvojnásobí nabídku peněz. V našem případě tedy záhadně zdvojnásobí nabídku zlata. Budeme proto dvakrát