ÚVOD 25
I .
Úvod
V ekonomii existuje jen málo věcí , okolo nichž by panovalo tolik zmatků a omylů , jako jsou peníze . Vedou se spory o to , má-li být prováděna přísná či uvolněná měnová politika , ekonomové se přou o úlohách centrální banky a ministerstva financí , o různých podobách zlatého standardu atd . Měla by vláda do ekonomiky pumpovat peníze , nebo je z ekonomiky naopak stahovat ? Která část vlády by to měla dělat ? Měl by stát podporovat poskytování nových úvěrů , nebo se jejich vzniku naopak snažit zamezit ? Mělo by se uvažovat o návratu ke zlatému standardu ? Jestli ano , tak jakým způsobem ? Tyto a spoustu dalších podobných otázek bychom si mohli klást do nekonečna .
Babylonské zmatení pohledů na problematiku peněz pramení ze sklonu člověka uvažovat „ realisticky “, tj . zabývat se pouze bezprostředními politickými a ekonomickými problémy . Jestliže se plně ponoříme do každodenních záležitostí , začnou nám ovšem unikat zásadní odlišnosti mechanismů , o nichž přemýšlíme , a přestaneme si klást skutečně principiální otázky . Brzy začneme zapomínat na základní otázky , jež je třeba vysvětlit , a neochvějná věrnost správným zásadám je nahrazena bezcílným tápáním . Aby bylo možné lépe určité problémy pochopit , je často třeba poodstoupit od každodenních záležitostí a získat jistou perspektivu . To platí obzvláště pro dnešní ekonomiku s jejími komplikovanými vztahy , které je třeba studovat tak , že izolujeme několik důležitých faktorů , analyzujeme je a poté můžeme nastínit jejich fungování v současném komplexním světě . Tento úkol plnila tzv . „ Crusoeovská ekonomika “, kterou jako svůj analytický nástroj rádi používali klasičtí ekonomové . Analýza chování Robinsona Crusoea a Pátka na opuštěném ostrově , kterou mnozí kritikové označují za neupotřebitelnou v dnešním světě , ve skutečnosti vykonává velmi užitečnou funkci , nebo� dokáže objasnit základní axiomy lidského chování .