ÚVOD 25
I.
Úvod
V ekonomii existuje jen málo věcí, okolo nichž by panovalo tolik zmatků a omylů, jako jsou peníze. Vedou se spory o to, má-li být prováděna přísná či uvolněná měnová politika, ekonomové se přou o úlohách centrální banky a ministerstva financí, o různých podobách zlatého standardu atd. Měla by vláda do ekonomiky pumpovat peníze, nebo je z ekonomiky naopak stahovat? Která část vlády by to měla dělat? Měl by stát podporovat poskytování nových úvěrů, nebo se jejich vzniku naopak snažit zamezit? Mělo by se uvažovat o návratu ke zlatému standardu? Jestli ano, tak jakým způsobem? Tyto a spoustu dalších podobných otázek bychom si mohli klást do nekonečna.
Babylonské zmatení pohledů na problematiku peněz pramení ze sklonu člověka uvažovat „ realisticky“, tj. zabývat se pouze bezprostředními politickými a ekonomickými problémy. Jestliže se plně ponoříme do každodenních záležitostí, začnou nám ovšem unikat zásadní odlišnosti mechanismů, o nichž přemýšlíme, a přestaneme si klást skutečně principiální otázky. Brzy začneme zapomínat na základní otázky, jež je třeba vysvětlit, a neochvějná věrnost správným zásadám je nahrazena bezcílným tápáním. Aby bylo možné lépe určité problémy pochopit, je často třeba poodstoupit od každodenních záležitostí a získat jistou perspektivu. To platí obzvláště pro dnešní ekonomiku s jejími komplikovanými vztahy, které je třeba studovat tak, že izolujeme několik důležitých faktorů, analyzujeme je a poté můžeme nastínit jejich fungování v současném komplexním světě. Tento úkol plnila tzv. „ Crusoeovská ekonomika“, kterou jako svůj analytický nástroj rádi používali klasičtí ekonomové. Analýza chování Robinsona Crusoea a Pátka na opuštěném ostrově, kterou mnozí kritikové označují za neupotřebitelnou v dnešním světě, ve skutečnosti vykonává velmi užitečnou funkci, nebo� dokáže objasnit základní axiomy lidského chování.