DOSLOV: KRÁSNÝ NOVÝ SVĚT PAPÍROVÝCH PENĚZ 111
směnných kurzů svých papírových měn v rámci určitých pásem. Výsledek jejich snažení byl poněkud velikášsky a zavádějícím způsobem nazván „ Evropský měnový systém“( EMS). EMS splnil dva základní požadavky, které se z pohledu vládnoucích politických koalic zúčastněných zemí jevily jako stěžejní. Za prvé stabilizoval směnné kurzy a zmenšil, přinejmenším v Evropě, riziko zahraničních investic a dodavatelských smluv.( Kladl se důraz na to, že tato skutečnost nevychází vstříc jen „ zájmům zhodnocení kapitálu“, nýbrž všem občanům, protože posílená mezinárodní dělba práce pozvedla produktivitu ve všech zemích.)
Za druhé EMS nepředpokládal žádnou povinnost směnit národní měnu za vzácný kov či použití jiných komoditních peněz. Ponechal papírové peníze tak jak byly a snažil se pouze stabilizovat jejich směnné kurzy.
Smysl této konstrukce je zřejmý. Zavedení komoditních peněz by vedlo k silnějšímu omezení dalšího zvyšování množství peněz. To nemohly mocenské koalice zúčastněných zemí přijmout, protože jejich ekonomická pozice byla závislá na možnosti financování prostřednictvím tisku nových peněz. Měly proto prvořadý zájem na zachování papírových měn. EMS musel být vystavěn na papíru.
3. Význam EMS, 1979 – 1998
Abychom mohli pochopit EMS, musíme se oprostit od jednoho základního a velmi rozšířeného nedorozumění. Mnoho ekonomů se dopouští té chyby, že posuzují instituce jako EMS podle záměru, jaký měli jejich zakladatelé, a nikoliv podle skutečnosti. Záměrem otců EMS ve skutečnosti bylo vybudovat systém pevných směnných kurzů mezi papírovými měnami. Ovšem instituce, kterou vytvořili, byla něčím jiným.
EMS nebyl systémem pevných směnných kurzů. A pouze z toho důvodu, že jím nebyl, mohl vyprodukovat částečně stabilní měnový systém.
Věc se vyjasní, budeme-li mít na zřeteli předpoklady a fungování systému pevných směnných kurzů mezi papírovými měnami. Technicky tento systém spočívá na povinnosti centrálních bank nakupovat měny ostatních centrálních bank. Centrální banka totiž může