příběhem u dětského klienta. Vzhledem k tomu, že se aplikační část tohoto textu zaměřuje
na dítě s narušenou komunikační schopností, bude zde popsána také stručná charakteristika
verbální dyspraxie. Aplikační část se zabývá nastíněním muzikoterapeutického plánu po
momentu stanovení muzikoterapeutické diagnostiky u 6-ti letého chlapce s opožděným
vývojem řeči a verbální dyspraxií. Muzikoterapeutická diagnostika a stanovení
muzikoterapeutického plánu jsou natolik významnými momenty, jednotlivými kroky
muzikoterapeutického procesu, že jim věnujeme tento samostatný prostor.
Úryvek z práce „Životní příběh v systémové muzikoterapii“ (Prokešová 2019):
Specifika životního příběhu v dětském věku
Stejně jako život dospělého je i život dítěte příběhem s dramatickým obloukem, ve kterém se
projevuje jeho štěstí, radost, ale i strach a naděje. Dítě však ještě není schopné logicky
analyzovat a verbalizovat svůj životní příběh a své životní potíže vnímá i řeší emočně. Sebe
dítě prožívá skrze druhé lidi a prostředí, protože jako psychosociální bytost „potřebuje“
svého přijímajícího a podporujícího dospělého, aby mohlo být šťastné a aktivní. Dítě je však
schopné spontánně vyjádřit své prožitky v hudbě a tím je zpředmětnit. (Pejřimovská 2016)
Vzhledem k tomu, že dítě ještě není schopné vyprávět o svém celém životě, může svůj
životní příběh zpředmětnit slovy i hudebními kreacemi v podobě pohádky, určité matrice,
stylu příběhu, do kterého projikuje svoji životní zkušenost a ztotožňuje se s osudy hrdiny
příběhu. Tím se učí, „čím život je“. (Pejřimovská 2018-2019) Dítě vyjadřuje své prožívání
příběhu v elementárních improvizacích, v hudebních kreacích. Muzikoterapeut
prostřednictvím rozhovoru a spoluhry s dítětem podporuje žádoucí trend prožívání dítěte, a
tím přirozeně podporuje vývoj osobnosti dítěte.
„ Linie prožívání a hudby se v systémové muzikoterapii propojují, prožitek je vyjádřen
hudebně a hudebně je zpětně ovlivněn.“ (Pejřimovská 2016, s. 4)
Protože muzikoterapeut pracuje s hudbou jako se zpředmětněním prožitků, které téměř
okamžitě modifikuje, dává dítěti možnost vyjádřit a sanovat i negativní žité ideje, potíže a
emoční zranění, a tím brzdí jejich negativní dopad na prožívání a chování dítěte v běžném
životě. Při práci s pohádkou se případné narušení prožívání dramatického oblouku
životního příběhu dítěte hudebně zpředmětní a stane se rozpoznatelným. (Pejřimovská
2018-2019) Často dítě vyjadřuje vrchol dramatického oblouku (psychické rozušení, napětí,
„životní otázku“, „potíž“) – oscilaci, ale je potřeba, aby prožilo v hudební kreaci i „ řešení a
vyřešení“ dramatického momentu těchto emočních napětí – centraci. Ve spoluhře s
muzikoterapeutem pak dítě prožívá odplavení emoční a sociální bolesti nebo potvrzení
nové osvobozující zkušenosti. (Pejřimovská 2016)
Základní charakteristika verbální dyspraxie
Hlavním rysem vývojové dyspraxie je porucha motorické koordinace, která není způsobena
vrozeným ani získaným neurogenním postižením. Podrobné neurologické vyšetření potvrzuje
známky neurovývojové nezralosti na všech úrovních motoriky od hrubé po jemnou včetně