Začal tedy své vlastní prozkoumávání hlasu, které nejenom vyléčilo jeho sluchové halucinace, ba dokonce vedlo ke zvětšení rozsahu a zabarvení hlasu, a to až za hranice toho, co by učitel zpěvu akceptoval jako 'zpěv'.
Díky svému osobnímu procesu Wolfsohn vytvořil systém terapeutické práce s hlasem, kterou později začal vyučovat v Londýně, kam emigroval. Jeho práce byla založena na konceptu 'vox humana', což je univerzální lidský hlas udivujícího rozsahu s různým zabarvením (někteří Wolfsohnovi studenti zpívali v rozsahu osmi oktáv). Takový hlas vyjádří prožitky a city jak 'krásnými' tak 'nekrásnými' zvuky, které jsou kongruentní s daným tématem a příběhem.
Wolfsohn pochopil, že práce s hlasem si vyžaduje práci s naším osobním materiálem. Lidský hlas vyjadřuje nás samotné, propojí nás s naším podvědomím a pomůže nám vyjádřit naše ukryté vnitřní světy. Skrze jeho kvality a velikost jsme odhaleni. Náš pohled na nás samotné se rozšíří a tím i naše identita.
„Mluvím-li o zpívání, nepovažuji ho jen za uměleckou aktivitu, je to také možnost a způsob sebepoznání.“
Alfred Wolfsohn, citováno v The Prophet of Song, Paul Newham
Roy Hart, žák Alfreda Wolfsohna, pokračoval s touto hlasovou metodou po Wolfsohnově smrti. Založil divadlo Roy Hart, kde experimentoval s fyzickým divadlem a se zvětšováním hlasového rozsahu. Z jeho práce vychází koncept osmi oktáv v lidském hlasu. Hart se také zajímal o vztah mezi hlasem a hercovým životem.
Paul Newham, autor knihy Léčení Zpěvem, se narodil ve Spojeném Království v roce 1962, kdy Wolfsohn zemřel. Newham vytvořil syntézu Wolfsohnovy a Hartovy práce a dalších odborníků na hlas. Do této syntézy také zahrnul psychoterapeutický prvek čerpající z myšlenek Karla Junga, jako například aktivní imaginace, anima a animus, archetypy a koncept Stínu. Do své práce přidal také některé principy psychoterapie těla Wilhelma Reicha: použití masáže, komprese a manipulace za účelem zvětšení dechové kapacity a uvolnění svalového napětí v těle. Newham tak vytvořil základy pro psychoterapii hlasem, kterou nazval Voice Movement Therapy, tj. Hlasově-pohybová terapie.
Dnes se HPT uplatňuje na několika kontinentech: v Evropě, Spojených Státech, Kanadě, Jižní Africe a Austrálii. Jedná se o skupinu přibližně padesáti terapeutů, kteří jsou členy IAVMT (Mezinárodní asociace pro hlasově-pohybovou terapii). Od roku 2000 IAVMT pořádá pravidelný výcvik ve Spojených Státech a v Jižní Africe.
Hlasové složky jako nositelé mnoha příběhů
V HPT existuje systém 10 hlasových složek, které se nachází v každém lidském hlasu. Tyto hlasové složky dokáží vyjádřit širokou škálu emocí, nálad a pocitů. Pokud se nám podaří ovládnout všechny tyto složky, náš hlas může kongruentně vyjádřit naše prožitky a příběhy.
Každá z těchto hlasových složek v sobě také nese nekonečné množství potenciálních psychologických implikací či významů, které jsou nejlépe pochopeny v kontextu empatického vztahu mezi terapeutem a daným zpěvákem. Pro každého z nás může každá hlasová složka znamenat něco jiného, a to i ze dne na den.
Hlasové složky se liší nejen významem a způsobem vzniku v hlase, ale také jakou roli může hrát, co se týče sebevyjádření a osobního růstu.
Ráda bych vážené čtenáře vyzvala, aby si hlasové složky vyzkoušeli sami na sobě. Můžete použít s každou hlasovou složkou tuto větu a říct si ji či zazpívat: „Já jsem..... (vaše jméno).” Všímejte si vašich pocitů v těle, emocí a představ.
43