Hlas
jako nádoba pro osobní příběh
Mgr. SEBASTIANA BLACK, VMTR, Dip. BACPM
Hlasově pohybová terapie (Voice Movement Therapy; dále jen HPT) je především terapií hlasu, neboť jako jediná z expresivních (uměleckých) terapií používá lidský hlas jako hlavní modalitu.
Lidský hlas odráží jak tělesné, tak psychické stavy, je schopný sdělovat jak kognitivní význam, tak emoční vyjádření. HPT integruje zvuky vydávané hlasem, pohyb, dýchání, představy, improvizaci a píseň. Poskytuje bezpečný a ukotvený prostor k rozvinutí a ztělesnění hlasu za účelem prozkoumání, vyjádření a integrování různých aspektů nás samotných, tedy našeho příběhu a prohloubení naší schopnosti komunikovat s ostatními.
“Pouze naše vlastní omezení v nás vytváří smutek, hněv a strach. Pokud chceme změnit náš character, nestačí jen o citech mluvit, musí být prožity a vyjádřeny.”
Alexander Lowen, Fear of Life
Citát dobře vystihuje hlavní cíl HPT, kterým je sebevyjádření, a to nejenom skrze řeč a vědomou analýzu našeho Já, ale skrze celou bytost: skrze hlas, pohyb, imaginaci, uvědomování si tělesných pocitů a celkové ztělesňování našich prožitků. HPT si klade za cíl pomoci změnit návyky těla, duše a hlasu, které nás omezují.
Historie Hlasově-pohybové terapie
Hlasově-pohybová terapie je založena na průkopnických metodách hlasového inovátora Alfreda Wolfsohna. Alfred Wolfsohn byl Německý Žid sloužící v první světové válce. V zákopech zažil lidský hlas v extrémních kvalitách. Slyšel těžce a smrtelně zraněné vojáky volat, plakat, křičet strachem a úzkostí v překvapivé škále výšek tónů. Po návratu z války Wolfsohn trpěl postraumatickou stresovou poruchou a sluchovými halucinacemi. Slyšel křik umírajících vojáků, včetně těch, kteří byli jeho kamarády, a které se mu nepodařilo v zákopech zachránit.
Wolfsohn věřil, že jediný způsob, jakým umlčí hlasy umírajících vojáků v jeho hlavě, je vyvolání stavu katarze pomocí zpívání. Obrátil se na doktory, psychiatry a učitele zpěvu, aby mu tohoto cíle pomohli dosáhnout. Nikdo mu neposkytl přesně to, co potřeboval a proto se rozhodl, tak jako mnoho průkopníků nových forem alternativních terapií, že se vyléčí sám. Věřil, že pokud dokáže reprodukovat, doslova ztělesnit hlasy, které slyší ve svých hlasových halucinacích, bude schopen je vytěsnit z mysli nebo alespoň najít způsob, jak s nimi žít.
42