Další zamyšlení
Milena Betti
Všechno špatný pro něco dobrý
Moje babička říkávala „holka, všechno špatný pro něco dobrý“ a měla svatou pravdu. Vždyť i
já sama vybízím klienty ke společnému hledání něčeho dobrého na tom špatném. Kolikrát se
stačí podívat na situaci, problém z jiné perspektivy, z jiného úhlu pohledu a ejhle, vždyť to
není tak hrozný, jak se zprvu zdálo.
Před loňskými Vánocemi mi dosloužil můj přenosný CD přehrávač. Řekla bych, byl to dobrej
parťák. Moc rádi totiž s klienty posloucháme ukázky různých skladeb, o nichž si pak následně
povídáme, jak je kdo cítil, slyšel. Nikoli z pozice kritika, ale spíš otevřeného posluchače,
který zkouší slovně popsat, co z hudby cítil, jaké to byly emoce, jaké obrazy, vzpomínky se
mu vynořovaly, jaký příběh mu hudba navozovala. Jindy, když ponecháme a priori slova
stranou, pomůže vše kolem vnímané hudby zachytit pastelka, křída či tužka. Poté se znovu ve
skupině vrátíme ke slovům a jednotlivci popisují zachycené prožitky, každý interpretuje sám
za sebe. To se kolikrát divíme, jaké množství unikátních filmových záběrů zahlédneme.
Poslechem hudby se nám dostává množství zážitkových hodnot a tvůrčími hodnotami je pro
nás při hudbě zase kreslení, poezie a rovněž tak zpívání, společné jednoduché muzicírování,
pohyb, tanec.
Poslechová (receptivní) muzikoterapie (vnímání a prožívání hudby)
Muzikoterapie (MT) má stejně jako ostatní expresivně laděné terapie svoji formu receptivní
a aktivní, přičemž mohou tvořit obě tyto formy víceméně kompatibilní celek.
Poslech hudby živé či reprodukované nás může vést ke společnému prožitku a následně k
podpoře budování vztahů, uvolnění emocí, rozšíření vnímavosti apod. (1)
Dle Kratochvíla (2) lze receptivní muzikoterapii rozdělit podle cíle na komunikativní,
reaktivní a regulativní MT.
Při komunikativní MT pacienti společně poslouchají terapeutem vybranou hudbu s cílem
posílit kohezi skupiny, vzájemnou důvěru a sdílení prožitků úzkosti a strachu.
Během reaktivní MT dochází u pacientů k procesu katarze, kdy se odblokují neurotické
zábrany a dojde k uvolnění emocí spojených s úzkostí prožívanou v konfliktních situacích.
V regulativní MT dochází vedle prožívání hudby také k uvolnění svalů, vegetativních funkcí
a napětí podobně jako při relaxaci (pacienti poslouchají vleže), což přispívá k zmírnění pocitů
úzkosti. (2.1.)
Z hudebního hlediska je poslechová muzikoterapie pasivní. Slovo pasivní se mi nelíbí,
nerezonuje se mnou. Když hudbě nasloucháme při MT relaxaci, je náš vnitřní svět díky např.
melodii, rytmu, neustále v pohybu, stále vnitřně „konáme“, zpracováváme příliv mnoha
dalších hudebních podnětů. Když současně s hudbou kreslíme, malujeme, tak se v průběhu