Sloupek Mileny Betti
I prostředí určené k relaxaci – dokáže poukázat, jak výrazně může být ovlivněno kvalitou prožitku hudebního doprovodu.
V solné jeskyni jsem si znovu uvědomila, že i jemný zvuk může nést velkou sílu – léčivou, nebo rušivou.
Do lázní nejezdím. Nečetla jsem ani Lázeňskou kúru od Ivanky Deváté. Okouzlilo mě něco jiného.
Ideální je pro mne týdenní pobyt ve stylu SPA. Minimum procedur, hlavně pohoda, klídek, bublinky – tedy šampíčko. Vedle těch „ dobrot“ jsem se těšila na kouzelný zážitek, pobyt v solné jeskyni.
Odborníci tvrdí, že se jedna padesátiminutová návštěva solné jeskyně vyrovná třídennímu pobytu u moře. Já zase tvrdím, že moře je moříčko, jedinečné, nenahraditelné. Zároveň ale smířlivě dodávám, každé má něco do sebe. Solná jeskyně je dostupnější, levnější a má svá vlastní pozitiva.
Co mě na ní láká? Kouzelné prostředí, uvolnění se na pohodlném polohovacím lehátku, vědomé dýchání ovzduší naplněné solnými minerály a k tomu tichá, relaxační hudba. Další přínosy si ostatně může každý snadno dohledat.
Po své první návštěvě jsem se těšila na další. Tak nějak samozřejmě jsem očekávala podobně příjemný zážitek: svůj malý sen o lehkosti bytí. Jenže tentokrát to bylo jiné.
Místnost působila obyčejněji, i lehátka ukazovala jakýsi průměr. A hudba? Zprvu příjemně ševelila. Pak cosi ruplo, přeskočilo a tichý opar relaxu zmizel.
Nastala zvuková-hluková lavina. Jindy příjemné přírodní zvuky či ambientní tóny se místy staly až nesnesitelnými.
Po skončení nás terapeutka „ vysvobodila“ a vyposlechla si naše sklíčené dojmy. O problému prý ví, ale ona sama s tím nic nezmůže. Byla to terapeutka nebo klíčnice od solné jeskyně? Žasla jsem, jak snadno se dá pokazit celé kouzlo tohoto místa. Uvědomila jsem si, jak důležité je mít srovnání a nenechat se odradit jedním nepovedeným zážitkem.
Doslechla jsem se, že některé solné jeskyně hudbu vůbec nepouštějí. Ticho léčí, když jsou „ uši přesycené“. A ještě něco, každý z nás má svůj hudební apetit, jiné představy. Jakou zkušenost máte vy?
Moji představu „ té správné“ relaxační atmosféry naplňuje přítomnost hudby, která neruší, jen lehce umocní pocit uvolnění. Např. klavírní improvizace, které se často prolínají s přírodními zvuky – šumění lesa, moře, klidný zpěv ptáků apod. Krásné zvuky harfy, handpanu, jindy měkký zpěv Enyi. Klidné skladby laděné na frekvenci 432 Hz, která je považována za harmonickou s přírodou a lidským tělem. To je hudba, při které bych si zase dokázala snít svůj sen o lehkosti bytí.
***************************************************************************