V našem vědomí lze nalézt tušení tzv . předporozumění řádu Života , ke kterému se svým tušením , zkušeností a vhledem přibližujeme . Máme pak představu o tom , „ co je správné " a „ co špatné ", a jak se máme chovat , aby „ svět a osud byl k nám vlídný “.
Co když se ale stane , že „ svět je jinak , než jak má být ", svět se nechová k nám podle našeho výkladu světa , ale jinak a drsněji . Výklad světa našeho já sídlí ve spirito-subsystému .
Pokud se nám stane výše uvedený výkladový rozpor , prožíváme většinou pocity ohrožení , úzkosti a hrozby - „ že to zlé-maleficum " je silnější a má moc rozdrtit naše „ já ".
Hrozba , že nejsme na tuto situaci připraveni , že v nás bude působit „ jiná síla , kdy ztratíme kontrolu nad sebou samým “, znamená převahu bio-subsystému nad psycho-subsystémem . Psycho-subsystém nebyl dostatečně připraven na výklad života z tušení o něm , z předporozumění řádu Života ve spirito-subsystému . V krizi mnohdy nastává nekontrolovaná reakce , až pouhá reakce k záchraně života - agrese - útěk - nebo zamrznutí . Chováme se nějak , již ne zcela podle svých představ o tom , jak se budeme chovat . Nastává situace , že se „ chovám v náročné životní situaci „ nějak “, dle „ zásad “ bio – subsystému , a to až i „ tak , že se za sebe i stydím “. Po této afektivní reakci , bouři , přichází vyčerpání , útlum . Vyčerpání i stud za ztrátu kontroly nad sebou samým .
Takovéto krize se v běžném životě člověka ( bez závažné psychopatologie ) překonávají silou vize , nadějí na vítězství bona , „ toho dobrého ", nad maleficem , „ toho zlého ". Ovšem vůle sama zde musí vyrůstat z vědomí našeho nitra podpořeného zkušeností „ jsem milován ".
S tímto hlubinným-vědomím , „ jsem trvale a bezpodmínečně milován “, resp . „ jsem někým mocným milován “ souvisí myšlenka navazující „ nepatřím jen sám sobě “, nejsem osamocen , „ jsem dítětem , které je chráněné “, „ tato tušená síla se o mne stará a postará “. I arzenál hrůz bolestí bio-subsystému se oslabí . Takovéto myšlenkové vize „ jsou lékem na krize “, ve kterých jsme blízcí vnímat malefica našeho života jako „ silnější než jsme my sami “. Dlužno říci , že setrvání ve vizi o převažujícím bonu nad maleficem až do momentu , kdy je tato vize podpořena zkušenostním obratem a prožitkem bona , je mnohdy postojem stoickým . Ale v kritických situacích i běžný člověk této úrovně dosahuje . Ve vizí o převaze bona nad maleficem se „ hlásí “ předporozumění řádu Života , které je určitou mentální entitou a instancí , podobně jako svědomí .
Úskalí zápasu bona s maleficem se objevuje i ve vývoji předškolního a raně školního věku dítěte bez psychických zvláštností ( viz3 ). Jaká ale úskalí vize o převaze bona nad maleficem v životě běžného dne se objevují u jedinců s určitou zátěží , psychickou poruchou například autismu , tedy u těch , kteří se obávají životních změn více než běžná populace ( viz 1 ), nebo podobně u jedinců v náročnějších životních situacích – například v situaci hospitalizace seniora ? ( viz2 )
1 . Autisté
Krizové situace jedinců bez výrazné psychické zátěže si většinou umí představit každý z vlastní zkušenosti . Jak se ale spouští a probíhá krize u člověka trpícího PAS ? 2 Víme , že i běžný člověk , se může vnímat „ jako nejistý “, pokud „ ví , že v jeho životě se chystá “ změna . Zvýrazníme-li v naší představě význam a hrozbu jakékoli životní změny , budeme blíže chápání jedinců trpících PAS . Autisté rigidně lpí na uspořádanosti věcí a dění kolem sebe . Jsou vysoce citliví a křehcí vůči proměnlivosti denních událostí . Sebemenší - „ je to jinak - v uspořádání světa " je pro ně nečekané , ohrožující až traumatizující .
A pokud si nadto představíme , že vnímají , na rozdíl od jiného jedince , podprahové senzorické vjemy - jako cosi silného , útočícího až ohrožujícího , přibližujeme se niternému dění dětského autisty , i autisty vysokofunkčního , inteligentního a verbálně komunikujícího .
Autista je vyčerpán hrozbou změny a proměnlivosti , reaguje emočně , afektivně exploduje - agresí či depresí či strnutím . Již i pohlazení druhou osobou je pro něj čímsi příliš proměnlivým a náročným .
2 PAS – zkratka pro poruchy autistického spektra