Závěr :
V textu bylo představeno několik aspektů a podob intervencí systémové muzikoterapie vhodných v podobě krátkých zvukovo-hudebních aktivit vřazovaných do logopedického sezení za účelem zkvalitnění výslovnosti , komunikace , odplavení únavy a navození aktivace mentální činnosti a sanace narušení jak dílčích , tak osobnostních kvalit dítěte . Základní funkce muzikoterapeutické intervence v logopedickém sezení , dle systémové muzikoterapie , představují strategie posilující součinnost mezi subsystémy , umenšením jejich vzájemného nesouladu a roztříštěnosti – především mezi bio a psycho-subsystémem . Jednou ze strategií je navození téměř bezprostřední zpětné vazby pomocí programů PC ( např . programu Audacity ), které zobrazují a analyzují zvukovou podobu řeči . Zachycuje se a analyzuje se zvuková podoba nesprávné výslovnosti dítěte s cílem přiblížit výslovnost dítěte výslovnosti správné . Zjišťují se dále dítětem vnímaná a slyšená frekvenční pásma a pásma absentovaná v jeho sluchovém vnímání . Navazuje se zkvalitnění vnímání a diferenciace sluchových vjemů frekvenčních pásem , které je třeba prosytit vjemem . Naplňuje se pomyslná zásada , „ co slyšíme , to umíme vyslovit “.
Dalším aspektem je práce s kvalitami výšek a síly tónů , které tvoří jakési zvukovo – tónové tvary , které se dále proměňují v čase , v tempu , rytmu a v akcentech a frázích . Tyto proměny hudebních tvarů , budují obdobnou složitost synaptických sítí v mozku , které stojí v bázi kognitivních funkcí . Dynamika synaptických sítí v mozku umožňuje i tzv . plasticitu mozku , která i narušené funkce může sanovat v jiném způsobu zapojení synapsí a mozkových áreí do celistvého uspokojivého mechanismu v porozumění a expresi řeči .
Do práce s výškami tónů spadá i tzv . binaurální slyšení , které , jak se zdá , podobně posiluje trojrozměrné představy – struktury pro budoucí myšlenkovou činnost mozku a .
V neposlední řadě se u dětí s vadou řeči stává významným cílem podpora vývoje osobnosti , který je mnohdy vadou řeči ztížen . Podpora sebevyjádření a úspěšnost v komunikaci rozvíjejí sebedůvěru , radost a prožitky úspěšnosti . Dynamizuje se tak sanace osobnostních potíží ve vývoji dítěte , které vznikají vadou řeči dítěte . Krátkými hudebními improvizacemi dítěte , které mohou naplňovat i výše uvedené dílčí cíle , dítě nejen odplavuje únavu a aktivuje svou mentální aktivitu , ale prožívá svou úspěšnost a buduje tak současně i svou sebedůvěru , buduje osobnost . Podobně spoluhra dítěte s muzikoterapeutem opět významně posiluje prožitky sebedůvěry , radosti a štěstí a lidské vzájemnosti a funkční komunikace . Zde je nezastupitelná úloha dialogové spoluhry u dětí , které řeči nerozumí . Dítě prožívá , „ že může sdělovat druhým sebe sama a že druzí mu rozumí a přijímají jej “. Dítě v těchto improvizacích , jejichž rámec navrhuje muzikoterapeut , by mělo být úspěšné . Je proto třeba umění muzikoterapeuta rámce improvizací elementarizovat , ale hudebně neochuzovat od dětské hudební inspirace či kreativity .
Tento text si kladl za cíl inspirovat logopedy – muzikoterapeuty , kdy muzikoterapeutické intervence podporují vštípení a realizaci správných postupů ve smyslu zkvalitnění porozumění a expresi řeči .
Použitá literatura :
HANSLICK , K .: O hudebním krásnu . Supraphon , Praha 1973 , s . 137 KOPŘIVA , K .: Lidský vztah jako součást profese . Portál . Praha 2000 , s . 148 , ISBN : 80-7178-420-X KRBAŤA , P . a kol .: Psychológia hudby nielen pre hudobníkov . MŠ SR KEGA , vyd . 2 . 2008 , s . 365
NEDĚLKA , M .: Klavír jako nástroj tvořivého rozvoje osobnosti . UK PF Praha 2011 , s . 187 ISBN : 978-80-7290-427-3
POLEDŇÁK , I .: Stručný slovník hudební psychologie . Supraphon , Praha 1984 , s . 459 ZOLTAI , D .: Dejiny hudobnej estetiky , Étos a afekt . Opus , Bratislava 1983 , s . 249 https :// cs . wikipedia . org / wiki / Binaur % C3 % A1ln % C3 % AD _ nahr % C3 % A1vk ,