ukončenosti dramatického oblouku , podporuje specifická organizace hudby . Jedná se o kategorie „ pozitivní emoční finality “. Přijetí , empatie a sociální vztahování napomáhají přetvářet , tj . transformovat tzv . „ maleficum v bonum “ ( Pejřimovská , 2019 ). Muzikoterapeut se přitom ocitá na „ stejné úrovni “ jako klient , pouze jeho role je jiná než klientova . Terapeut probouzí a podporuje hudební dialog , na který klade spolupracující přístup důraz .
Pomocí hudby poznává muzikoterapeut své klienty a diagnostikuje je , odkrývá jejich estetické preference , povahu emocionality , rychlost reagování , komunikační návyky , podněcuje jejich fantazii a pomáhá harmonizovat jejich osobnost . Směruje je ke kontrole životní kontingence , nahodilosti přecházejí přes malefikum v bonum a utváří se ve finalitě životního příběhu .
3 Narativní pohled na systémovou muzikoterapii
Narativní příběhovost vzniká v psychosubsystému a je sdělována v sociosystému . Současně psychika člověka ve vyprávění o svém životě je inspirována vizí budoucnosti v chodu bytí světa , v kategorii soubytí , tedy v spirituálním subsystému . Toto spojení , soubytí bytí já a bytí světa a času , aktivuje a ovlivňuje i biosubsystém . Ovšem události týkající se biosubsystému , a on sám , biosubsystém , mění významně i to , co aktér vnímá jako své obdarování , tématickou proměnu psycho , socio i spirituálního subsystému či ztrátu , kterou přinesl život . Například těhotenství , narození dítěte , nemoc ....
Za přínos SMT můžeme tedy považovat :
a . teoretické uspořádání do kategorií , které prostupují verbalitou i nonverbalitou - např . v kategorii dramatického oblouku , rozlišení uspořádanosti , neuspořádanosti a autentického projevu , oscilace , centrace a transformace malefica v bonum , které nalézáme jak ve vyprávění , tak v chování klienta / pacienta , ale i v jeho hudebních kreacích . Tím se dosahuje určité sumy zjištění na základě projevů klienta / pacienta v jeho verbalitě i nonverbalitě , které je možné nejen vřazovat pod shodné kategorie , ale mezi kterými je možné nalézat i vztahy , ve vztahové síti otevřeného systému , a tak zaostřeněji provádět analýzu a interpretaci sledovaného příběhu .
b . vliv organizace hudby , která tíhne a posunuje prožitek a vhled jedince k anticipaci pozitivní emoční finality
c . zapracování , invenci a inspiraci do zákonitostí otevřeného systému - strukturace , transcendování , negativní zpětné vazby i přenosu . Tím dosahuje vědního charakteru na rozdíl od přílišné intuitivnosti v muzikoterapii .
Základní bází narativní psychoterapie vycházející z narativní psychologie je vyprávění životního příběhu a jeho převyprávění . Předpokládá se , že vyprávěním životního příběhu se formuje osobnost člověka , terapeut pomáhá klientovi posoudit jeho příběh , vyhodnotit jeho problém , získat nový náhled na sebe samého a změnit dle potřeby směřování vlastního života . Hlavním cílem je podpořit změnu klienta v tom , jak vnímá , přemýšlí a prožívá .