v osamostatnění melodie sólového hlasu , které podpořily ostatní hlasy , chápané vertikálně jako akordy ( generálbas ) a v postupném osamostatňování nástrojů , dosud hrajících colla parte ( paralelně s vokálními hlasy ). Dochází k dramatickému vyjádření obsahu zpívaného textu a k rozvoji nástrojových technik . Imitační kontrapunktický styl přetrvává , ale zároveň se objevují nové možnosti . Kolem roku 1620 v Čechách převládá stále starý styl stile antico . Nový styl hudby se šířil nejen mezi šlechtou , ale také někteří zámožní měšťané pěstovali ve svých domácnostech hudbu . Současník A . V . Michny arcibiskup a později kardinál Arnošt Vojtěch Harrach velký šiřitel italské kultury v Čechách , ze svých cest po Evropě zachytil velmi cenné poznatky z hudebního dění . Rekatolizace otevřela dveře dokořán italské hudbě , která udávala směr . Je možné se domnívat , že císařský dvůr do Prahy přinášel za svých krátkých pobytů nové hudební podněty .
Teprve kolem poloviny 17 . stol . je nahrazen starý styl novým . Hudební soubory byly malé . Zpěváci byli u nás až do konce 18 . stol . zásadně jen muži , kromě ženských klášterů a diškantů To byli chlapci a výjimečně dívky , zpívající vysoké hlasy tam , kde dospělí zpěváci toho nebyli schopni . V našich zemích byli kastráti ( eunuši ) spíš výjimkou . Jejich party mohli zpívat i vycvičení falsisté . Altové party zpívali chlapci nebo tenoristé s vysokým rozsahem hlasu . Na hudební nástroje hrávali městští hudebníci , věžníci měli na starost i signalizační službu na věži , žáci nebo výpomoci . Liturgické bohoslužby se zúčastnili žáci koleje , literátské bratrstvo , případně i celá obec věřících společným zpěvem . Lidový zpěv trval hodinu i déle . O chrámové hudbě máme poměrně konkrétní představu díky znalosti jmen skladatelů . O hudbě k tanci a k zábavě s výjimkou kapel starší doby , nevíme až do 60 . let téměř nic . Tato hudba nevyžadovala noty , a proto je možné , že existoval nějaký všeobecný repertoár . Mohly také k tomu přispět průchody armád během 30leté války .
Dotkla jsem se témat , které souvisí s uvedenou ,, Svatováclavskou mší ". A zde bych zmínila i důvod , proč vůbec nahrávka vznikla .
Přibližně v době zahájení sebezkušenostního výcviku SMT jsem měla možnost seznámit se s raně barokní mší Adama Václava Michny z Otradovic Missa sancti Wenceslai . Svěžest , hloubka a krása na mne zapůsobily . Slíbila jsem si tehdy , že budu-li mít příležitost , tuto vzácnou mši k oslavě světce provedu . Rok poté jsem začala zvažovat téma mé budoucí závěrečné práce . Název ,, Analýza a interpretace „ prožitkových partitur " bylo přesně to , co mě přivedlo k realizaci této nahrávky . Zatoužila jsem uvést do života skladbu blízkou mému srdci , jejíž provedení bude rezonovat s mým hudebním cítěním . V praxi to znamenalo pečlivě zvážit , vybrat a poté jednotlivě oslovit každého interpreta . Tato fáze trvala téměř po celou dobu příprav . Oslovování s vidinou , že musím hledat dál a znovu . Zde začínalo opravdu veliké dobrodružství . Díky tomu jsem získala mnohé kontakty a seznámila se s pozoruhodnou skladbou skvělých hudebníků . Pro realizaci jsem si stanovila nutný předpoklad , a sice , autentičnost . Začínala jsem pouze s nápadem , vše ostatní se teprve postupně rodilo . Sestavit kompaktní těleso , připravit party , nastudovat skladbu , zajistit prostory , zorganizovat průběh zkoušek , domluvit zápůjčku , transport a naladění pozitivu , provést a nahrát skladbu a od začátku do konce doslova žhavit telefon i mail . Uvědomovala jsem si , že přede mnou stojí nelehký úkol . Vzhledem k náročnosti partů , byla nezbytná podmínka sestavit těleso ze zkušených hudebníků , zabývajících se historicky poučenou interpretací . Díky jedinečnému nástrojovému a pěveckému obsazení bylo zřejmé , že sestava bude výjimečná už jen tím , že daní hudebníci se