prožitkový vrchol změny , melafica v bonum se stává momentem „ bezčasovosti “, který navozuje nové vnímání „ času “, resp . změn . Hudba navozuje ve své tématické hierarchizaci , ve svém dramatickém oblouku , nejen linie proudění energie , nejen že navozuje kumulaci emočních nábojů v energetických polích , ale vrcholnou změnou hudba vstupuje inspirací z bezčasovosti do časovosti , inspirací z kvantových procesů , procesů bez času do dění v hmotě a energii . Změna „ in fusa “ je především synchronizací mezi spirituálím a bio- subsytémem .
Takto se v práci s hudbou dosahuje cíle - řeší se napětí mezi „ racionalitou , vůlí a afektivitou “, včetně přesahů do tělesnosti . Momet „ in fusa “ je momentem překlenutí tématu malefica v bonum , je momentem hudební inspirace , i momentem otevření se s věděním „ in fusa “ vstupu bezčasovosti do času . Propojením kvantových procesů s procesy linie energie proudu emočních nábojů a emočních polí .
Skok z bezčasovosti do času , od inspirace do prožitkového proudu vyjádřeného v hudbě , navozuje i pohled k významu nepřímo vnímaných akustických frekvencí tónů , které hudba přináší . Frekvence tónu a více tónů vyvolávají pohyb molekul v plynném i hmotném prostředí a v některých případech se mění na neuro - elektrickou , elektricko – fyzikální a elektricko - biochemickou aktivitu . Mají vliv především na autonomní funkce organismu . Diskrétní mikro pohyb ovlivňuje funkce buněčné a subbuněčné a navazující biochemické děje . Hudba se tak ve své preverbalitě noří do procesů organismu , pak ve své narativitě do existenciálního chápání sebe sama . „ In fusa “ změna znamená synchronizaci všech subsystémů . Pro myslícího člověka přináší tu hodnotu , že zvyšuje narativitu - vědění toho , co žiji a moc člověka nad tím , co v životě prožívá .
Závěr
V úvodu jsem uvedla pohybovost , spojenou s hudbou , která je z „ makropohledu “ zřejmá nebo která , jako v případě relaxace , aktivace a tance běžně užívaná a známá . V textu jsem se ale spíše zaměřila na niterné impulsy k pohybu , ke změně v čase , k restrukturalizaci odvíjející se v čase , k hierarchizaci dramatického oblouku hudby , kde se odehrává změna malefica v bonum skrze vrcholné hudební téma nalezené v hudební inspiraci s „ in fusa “ poznáním . Tato vrcholná změna prostupuje a synchronizuje všechny subsystémy ( od bio- psycho- socio- i spirituální subsystém ), neopomíjí ani vliv akustických frekvencí na biosubsystém a prosycuje významem životní příběh člověka .