J. Král, R. Kryl a další). SOFSEM rovněž navštívila řada významných světových infor-
ma tiků, což přineslo základy pozdější spolupráce. Šestihodinové přednášky přednesené na
SOFSEMu se daly velmi dobře použít jako jádra semestrálních přednášek. Významné bylo
i budování kontaktů a společenské vztahy v této speciální komunitě, která se dokonce vy-
značovala vlastní kulturou (hudba, divadlo). SOFSEM významně přispěl k rozvoji infor-
matiky v Československu a i po transformaci dodnes existuje jako uznávaná mezinárodní
konference. O rozvoj programování u nás se rovněž zasloužil seminář Moderní programo-
vání založený v r. 1980 R. Krylem.
Dalších dvacet let
Informatici na MFF po roce 1970 velmi dobře zvládali nová paradigmata a nové vývojové
prostředky té doby (sálové počítače s terminály, minipočítače a později mikropočítače a PC).
Začaly se používat systémy pro podporu projekčních a vývojových prací. Postupem času
se aktivity v informatice na MFF UK rozpadají do nových pracovišť. V r. 1993 nahrazuje
Katedru kybernetiky a informatiky Katedra softwarového inženýrství (vedoucí J. Pokorný),
Katedra teoretické informatiky (vedoucí A. Kučera, později V. Koubek), Kabinet výuky
software a výu ky informatiky (vedoucí R. Kryl), v roce 1994 vniká Středisko informatické
sítě a laboratoří. Ustav formální a aplikované lingvistiky (ÚFAL) vzniká v roce 1991 (ve-
doucí E. Hajičová) a brzy se stává světově významným pracovištěm počítačové lingvistiky.
Výuka základů informatiky, především dovedností, které se zjednodušeně nazývají pro-
gramování, mělo standardně vysokou úroveň. Postupně přibývala výuka systémového pro-
gramování a týmové projekty. Zásluhu na tomto rozvoji měl především J. Demner a J. Král.
Podařilo se rovněž navázat kontakty se středními školami, vybudovat tradici úspěšné pod-
pory lokálních soutěží vysokoškolských i středoškolských studentů. Příznačné je, že výuka
informatiky vždy rychle reagovala na nové směry a technologie v informatice (dolování dat,
ochrana dat, webové inženýrství, XML apod.).
Stále více se ukazovalo, že je nutné zohlednit fakt, že informatika je především technický
a inženýrský obor. Při tvorbě rozsáhlých systémů je nutné používat významně jiné přístupy,
jiná paradigmata a jiné nástroje, než v případě tvorby jednotlivých aplikací. Je třeba použít
inženýrské postupy. Vznikem Katedry softwarového inženýrství se tento přístup stabilizoval,
výuka byla zmodernizována včetně využívání pokročilého hardware a nosných komerčních
softwarových produktů. Hlavním úspěchem se tak staly výsledky v oblasti databázových sys -
témů (J. Pokorný), výzkum a systémy podpory objektového přístupu a komponentových ar -
chi tektur (Fr. Plášil).
Současnost a pohled do budoucna
Poslední změny softwarových paradigmat informatická sekce dobře zvládla, dosáhla kva-
litní výsledky v inženýrském a technologickém aspektu informatiky. Držet krok s vývojem
však nemusí být snadné.Je třeba řešit problémy reakce uživatelů a reakce sociálního a spo -
lečenského prostředí (sociální sítě, ochrana dat, vliv velkých firem). Tento aspekt se pravdě-
podobně stane rozhodujícím omezením informatiky. Rovněž výzkum ve velkých firmách
doprovázený vývojem nových produktů ovlivňuje rozvoj informatiky jako takové, zejména
pak otázky, co vlastně v informatice zkoumat. Mnoho aplikací informatiky dnes vyžaduje
značně detailní znalosti speciálního oboru. To vše by mělo být v nějaké formě promítnuto
i do výuky informatiky.
Na základě materiálu J. Krále, M. Vlacha připravil J. Pokorný
72
Historie a perspektivy informatické sekce na MFF UK Praha