9
Naše škola
To je chvályhodné, když jste učitel.
To nevím, ale je fakt, že je to asi můj největší koníček - pořád se něco nového dozvídat.
Máte ještě nějaké jiné? Například třeba vaření nebo nějaké sporty?
Vaření ne, ale rád běhám, čím je ta trať delší, tím lépe, ale zatím jsem to dotáhl k půlmaratonu, dál ne. Takže od pěti do těch dvaceti, dvaadvaceti kilometrů.
Kromě toho jezdím na koni, rád chodím do přírody, teď už i rád lyžuji, protože jsem si po dvaceti letech znovu našel cestu k lyžím. Také si rád přečtu dobrou knížku nebo se podívám na film.
Filmy si vybírám většinou veselé, mám rád komedie, protože si myslím, že tragédie nám často nabízí život sám.
Máte v životě nějaké cíle? Něčeho dosáhnout?
Je to překvapivé, ale já si žádné velké cíle moc nekladu. Jeden můj bývalý profesor vždy říkával, že v životě jde o to, aby se život podařil, tedy on byl Němec, takže říkal podaržíl.
Teď to bude možná znít morbidně, ale už v mých 10 letech jsem měl přání být starý a mrtvý. (smích)
Jen pro vysvětlení, v naší rodině se muži nedožívají právě moc vysokého věku, a proto jsem si dal za cíl být starý, a pak až to druhé, pak teprve zemřít, tedy až se mi ten můj život podaří dovést ke konečnému smyslu, k integritě (celistvosti).
A nějaká přání? Co takhle červený kuchyňský robot?
Přání mám, mám jich spoustu.
Určitě bych byl rád, kdyby mi mé děti jednou přivedly představit své budoucí životní partnery. Aby se zkrátka podařilo udržet rodinu pohromadě. Ne tak, aby všichni žili doma pod jednou střechou, ale v tom smyslu, abychom k sobě navzájem neztratili cestu.
Možná, že to nejsou, když to zvážíte, nakonec zase tak malé cíle, ale to nechám na vašem úsudku. ■