5
Téma
Boj o vápník
Do čítárny chodím skoro každý den o velké přestávce. Poslední dobou už spíše ze zvyku. Pamatuji si dobu, kdy do čítárny nechodil skoro nikdo. A tak jsem si mohla v klidu udělat kafíčko nebo čaj, popovídat si s paní učitelkou Regulovou a v klidu se začíst do nějaké knížky. Doba se ovšem mění. Z čítárny o velké přestávce se teď stalo opravdu rušné místo. Nejen, že je občas nemožné se dostat ke kávovaru přes masu lidí, ale když už se k němu dostanete, zjistíte, že není kafe ani mléko, kterého jste si včera přinesli celý litr. Opravdu se začínám bát o některé studenty, kterým chybí vápník natolik, že se uchylují ke krádeži. A tak většina studentů, kteří si kupují vlastní zásoby, je nucena si je schovávat nebo nosit v tašce. Jen nevím, kam se čítárna posune v dalších letech. Jsem ovšem docela ráda, že už se toho nebudu muset účastnit.
Vanda Hájková
Oáza klidu
Ačkoli se jedná o relativně nový prostor (já osobně si například pamatuji dobu, kdy se školní knihovna nacházela na místě dnešní auly), rychle si mezi studenty získala popularitu.
Čítárna dnes slouží nejen k zapůjčení knih, ale také jako taková oáza klidu, kde si můžeme vychutnat šálek kávy nebo čaje. Je to bezpochyby i vhodné a příjemné místo pro pořádání různých akcí, ať už jde o Noc umělců, recitační soutěž nebo třeba Burns Night.
Samozřejmě i "recitační soutěže na schodech" byly na České určitou tradicí, ale
i s tím jsme se smíříli a na pohodlí čítárny si snadno zvykli.
Julie Hornátová