14
Začalo to nevinným tématem, kterým byl čím dál rozšířenější zákaz mobilních telefonů ve školách. Byl zde vysloven názor, kde psycholog dokáže pochopit zatrhnutí elektroniky u studentů staršího věku, rozhodně ale ne u žáků prvního stupně. Škola není bezpečné prostředí pro dítě, ač je to smutné, je to tak, prohlásil. Děti jsou do něj navíc hozeny jako do jámy lvové, je to místo nové, neznámé a děsivé. Některé jsou k tomu ještě plašší a tišší, dospívají později, či jsou vystresované, mají strach.
Jistota, jen ta jistota, že mají zajištěné spojení
s rodiči, kterým třeba mohou o přestávce zavolat, ujistit je, že je vše v pořádku, uklidnit se, může mnohým z nich hodně pomoct.
A najednou, což mě osobně uhodilo do obličeje, jako facka, a donutilo mě to vážně se zamyslet, nastalo závěrečné prohlášení. Škola sama o sobě je vlastně šikana, protože poměřuje nepoměřitelné.
Žák s nižší inteligencí či špatným zázemím, nedostatkem financí, nulovým klidným
a vyhovujícím místem pro samostudium, měří stejným metrem, jako žáka vysoce inteligentního,
s dobrým, bezpečným a stabilním zázemím, vlastním pokojem, dostatkem financí a stolkem, který je jen jeho, v tichu a klidu jeho pokojíčku.
Poměřuje vůbec škola inteligenci a individuální schopnosti jedinečné osobnosti studenta, nebo jen abilitu naučit se, nadrtit se, nazpamět si zapamatovat, vtlouct do paměti? Testuje žáka jako svůj vlastní originál lidské bytosti, nebo se naopak pokouší spíš o udržení člověka v obecném průměru, který nikterak nevyčnívá a neprojevuje se v rozporu se zažitým normálem?
A pak vyskočily reklamy, já vypla televizi, zírala do prázdna a přemýšlela. Jaký pohled na to mám já?
Osobně s většinou souhlasím. Prohlášení plná protiřečení si, diskriminace, nenávisti, sexismu, rasismu...se objevují všude, v uzavřené komunitě, jako je škola, či pracoviště je to ale mnohem více vidět a nějakým způsobem to má dopad na každého z nás. Ani měření studentů jedním metrem není zcela dokonalá část systému. Jak má jít matematika tomu, kdo nemá logické myšlení, informatika technologickému laikovi, hudební výchova člověku s hudebním hluchem či jazyky dislektikovi? Každá osoba je jiná, nadání i slabiny má jiné, předpoklady a schopnost učit se rozdílné. Nejedna sebevražda byla spáchaná nešťastnými studenty, a pro lepší budoucnost bychom se měli zaměřit na příčiny. Třeba je tohle jednou z nich. Učitel je od toho, aby vysvětloval, celý svět ale odjakživa spěchá a na studenty a budoucí zaměstnance obecně jsou kladeny čím dál větší a nesmyslnější, nesplnitelné požadavky, aby byli úspěšní. Zkuste se učit z hodiny na hodinu na každý předmět, když jich máte třeba sedm v jednom dni, do toho zadané úkoly, projekty, několik testů a zkoušení, které může přijít kdykoliv, do toho vměstnat koníčky a volnočasové aktivity.
To vše je velice těžké, stejně, jako je milé psát test či dostat pětku z nedoneseného úkolu, který jste ale neudělali poprvé v historii, a to z dobrého a vážného důvodu, nebo jste jednou a poprvé prostě omylem zapomněli, stejně, jako je úžasné potupně věšet hlavu a vysvětlovat, že se třídou nemůžete jet, protože finance jsou u vás dvakrát otáčené v ruce, než je pustíte.
názor
TEXT Aneta Vithová FOTO PhotoBay.com
Je Škola šikana?
Sedím u snídaně a ranní kávy, při čemž se ke mně přidá táta a zapne televizi. A tam psycholog, co před moderátory vypráví o změnách
i běžnostech viděných ve školních lavicích. Brzo má moji pozornost.