9
Naše škola
Jste letos třídní, dáte si to od září znovu?
Nejsem si úplně jistý, ta moje pracovní vytíženost je značná. Pokud by ale teda zase odcházel třídní
v septimě, tak není nad to zdědit oktávu, udělat maturitní ples a odmaturovat s ní.
Jaký byl jejich maturák?
Překvapivě dobrý!
Lepší než ten váš?
No, to nevím, takhle jsem nad tím nepřemýšlel. Asi…asi lepší. Teda! Lepší! Rozhodně lepší, pochvalme je, lepší. Promiň to zaváhání, už jsem si to srovnal. Rozhodně lepší!
Byl jste na gymnáziu ve Žďáře oblíbený student, nebo vás spíš neměli rádi?
Byl jsem oblíbený, proto mě neměli rádi.
A z pozice učitelů?
Vždycky vzpomenu na slavný výrok mé třídní učitelky, že by mi přála takové studenty jako jsem já. Nikdy jsem to nechápal, teď jí ale už dávám za pravdu, byla to chyba.
Vytáhnete na sebe ze střední něco?
Měl jsem…problémy se sebekázní. Hezky řečeno.
Řešil jste nějaké vtipné problémy se sebekázní tady, z pozice zástupce ředitele?
Každý den tady je svým způsobem vtipný (smích). Ne, bohužel, se zástupcem lidé většinou nechodí řešit úsměvné záležitosti. Ve výsledku se tedy úsměvnými stát mohou, to ano. Ale kdybych si měl vzpomenout konkrétně, co mě poveselilo, to si asi nevzpomenu. Ale vždycky jsem rád, když ode mě lidé odcházejí s úsměvem. O to se snažím.
Když si po tom snažení dopřejete dovolenou, tak tu aktivní, nebo spíš se někde válíte?
Já se aktivně válím.
Cestujete?
Jo, to jo. Ale je to teď dost omezený rodinou, malýma dětma. Třeba na jarní prázdniny jsme byli v Peci pod Sněžkou, to je pro Jihočechy skoro tak daleko, jako jet třeba do Itálie.
A nakonec, co byste si přál?
Tak abych tu ještě nějakej ten čas pobyl. Hmotné statky v učitelství nepotřebuješ. Zdraví je ta hodnota, co tě posouvá k tomu tady vydržet. Vidět maturovat ty děti, žejo, a tak. Ale vlastně to není podnětný, protože my historikové víme, že všichni umřem. ■