z toho, že se již co nevidět zbaví svých otravných seniorů (tchýní atd.). Docházelo na vyříkávání si starých křivd brutálními způsoby, staří duchovní se projevovali jako největší zbabělci a média se vzrušením komentovala situaci na bojišti
a zprostředkovávala momentální stav mrtvých
a žhavých kandidátů na výhru nezúčastněným pozorovatelům, z nichž nikdo neprojevoval odpor vůči vládnímu rozhodnutí, a někteří s velkými očekáváními sázeli na své favority.
Jedná se tedy jednoznačně o knihu šokující, co mě ale zarazilo ještě víc, je to, že se celý její děj odehrál právě v Japonsku. Zemi, pro kterou je naopak typická úcta ke starším, ukotvena již historicky díky konfucianismu. Doslov v knize od překladatelky mě ale informoval o tom, že nemusí být vše takové, jaké se zdá a že prý
z pramenů z 11. století nalezneme zmínky o tzv. ubasute, což znamená v podstatě další způsob zbavování se nemohoucích v dobách minulých tím, že je mladí „odkládali“ do lesů a nechávali vyhladovět, či umřít podchlazením.
Ač se to tedy zdá být nemožné, některé situace
v knize byly občas absurdní až komické, chování lidí někdy až neuvěřitelné (občas jsem váhala, zda vůbec pravděpodobné). Knihu bych doporučila čtenářům se silným žaludkem, kteří si chtějí zpestřit svou knihovnu něčím neotřelým
a chtěli by se zároveň dozvědět o i problémech, které v budoucnu budou muset být nějakým způsobem vyřešeny. Případně příznivcům Hunger Games, kteří by rádi zkusili svůj oblíbený kousek v senior levelu. 70 % ■
„Slavná komedie A. P. Čechova, kde se nic neděje.“ Nenechte se zmást popisem hry na stránkách Studentského universitního divadla, rozhodně se nebudete dvě hodiny nudit na nezajímavé hře.
Něco se rozhodně dít bude, i když nemůžeme čekat nějakou velkou akci. Racek nemá jasnou dějovou linii, ale soustředí se hlavně na vztahy mezi jednotlivými postavami. Osudy všech se různě propojují a v průběhu vzniká jakýsi milostný šestiúhelník, každý marně hledá cestu ze své situace, ve které je nějakým způsobem nespokojený nebo nešťastný. Výraznějším hrdinou je Konstantin Treplev (hraje Martin Doucha), mladý začínající dramatik, který se snaží zavděčit své matce- herečce a získat lásku sousedky Niny Zarečné (hraje Aneta Švarcová), která je ale zamilovaná do úspěšného spisovatele Trigorina (hraje Václav Křenek). Stejně jako Treplev, i všichni ostatní ztroskotají
v pokusech získat co si přejí a nezbyde jim, než se smířit s kompromisem.
I přes zdánlivě pochmurný charakter hry, je třeba hledat komickou stránku v absurdnosti některých zápletek, což je někdy trochu těžké, protože minimum rekvizit a malé prostory divadla mohou navozovat spíš komorní atmosféru. Stejně ale musím říct, že mně osobně se Racek líbil a myslím si, že stojí za zhlédnutí. ■
Racek v SUDu
TEXT Julie Hornátová FOTO Divadlo Sud
Divadlo
29