Magazín 64 III | Page 5

5

Škoda toho nepořádku

Sokolák je místo, kde osobně ráda trávím čas

a relaxuji. Bohužel, ne všichni umí toto místo udržovat, takže někdy se z návštěvy Sokoláku stává boj o místo, které nebude zaneřáděné odpadky, jež tam po sobě jen málokdo uklízí.

Lidi, myslete na ostatní a hlavně na toho pána, který tam pořád chodí okolo a uklízí po vás!

Lucie Hornátová

Sokolák jako městský park

Nazvat tento malý kousek zeleně naproti našemu gymnáziu městským parkem je možná přehnané, nicméně myslím, že tuto úlohu plní s přehledem. V teplých slunečných dnech nenajdeme v Budějovicích místo, kde by se sešlo víc lidí, a to nemluvím o majálesových koncertech a akcích. Na nedostatek laviček si stěžovat nemůžu, často je právě posezení v trávě nejpříjemnější. Ale proto je třeba nějakým způsobem udržovat Sokolák čistý, snad i lépe než v současné době.

Julie Hornátová

Zběžným pohledem

Sokolákem jen procházím. Ráno, když je ještě plný jen havranů, spatřuji v něm místo velice pozoruhodné. Neméně tak odpoledne.

V pozdějších hodinách se mi však vyhýbá pokušení zastavit se. Hodit batoh pod nevelký strom poznamenaný mnoha generacemi lidí, kteří pod ním trávili čas,

a jen tak se slunit, číst si knížku na (nejen) zelenajícím se travnatém koberci nebo se připojit k rozjařené skupince mladých lidí, lidí, kteří by hlukem vydali za nezkušenou rukou vedený symfonický orchestr.

Přijde Vám to květnaté? Prosím. Ale nikde

v celých Budějovicích není místo, které by na mne působilo přecpaněji, frekventovaněji, okázaleji…

Markéta Kubalová

Téma