S Edisonem kolem světa
Projekt Edison proběhl letos na naší škole podruhé. Jedná se o projekt, během nějž nám zahraniční studenti celý týden představují zemi, ve které žijí. Seznamují nás s jejich kulturou a zvyky. Tentokrát na Českou dorazili
v termínu od 19. do 23. září. Já a moje rodina jsme hostili studenta architektury z Alžírska. Bylo nám řečeno, že je vegetarián. Já sama mám bezmasá jídla ráda, takže by to neměl být problém. Ovšem během týdne jsme zjistili, že není vegetarián jako vegetarián.
Kluka z Alžírska jsme si jako hosta úplně nevybrali. Původně k nám měl přijet Ind
a Pákistánec. Na začátku září nám však paní profesorka Regulová sdělila, že došlo ke změně a že u nás bude týden bydlet Abderazak Hadjtahar.
A byli jsme za to ve výsledku moc rádi.
Abderezaka jsme oslovolali jednoduše Zak.
„Je to nesmírná úspora času - zkracovat jména. Než bych to řekl celé, tak je půlka hodiny pryč,“ komentoval to
s nadhledem pan profesor Sekyrka.
Bylo zvláštní přivézt si domů kluka z Afriky a znát pomalu jen jeho jméno. A poznávání bylo zprvu pomalejší - Zak nechtěl nic k jídlu, a tak jsme mu nemohli ukázat umění naší vegetariánské kuchyně. Zak byl naštěstí velmi komunikativní. Hned večer jsme se rozhodli, že musíme zajít na laser game. A tu jsme si později velmi užili.
První ráno ve škole, konkrétně
v čítárně, proběhlo oficiální zahájení projektu. Setkali jsme se s celou skupinou studentů, kteří měli během týdne na naší škole působit. Shodou okolností měl Zak v naší třídě (3. A) prezentaci jako první.
studenti, kteří věří v islám, nás s tímto náboženství seznámili. Téma islámu je hodně aktuální a my měli díky nim možnost více porozumět jejich víře. Plán na odpoledne jsme „Edisoňáky“ naplánovali docela rychle. Ostatní lidé z jeho skupiny byli z nápadu z laser game také nadšení, a tak jsme měli skvělou zábavu hned na první den. Dívka z Íránu (Bahar) křičela při hře tak, že jsme ji slyšeli i my jako druhá skupina, která teprve čekala na svou bitvu. Student z Číny (Harry) byl sice docela plachý, ale při laser game byl na zabití. Byl snad za každým rohem a pořád mě zabíjel. S většinou lidí z Edisona jsme šli i na horolezeckou stěnu. Tam byl náš Zak znamenitý. Já chodím na stěnu už něco přes rok a musím uznat, že Zakovi to šlo lépe než mně. Myslím, že i ostatní lidi ze skupiny to bavilo. Hlavně Pervin (dívka z Turecka) se chtěla pořád fotit. K obědu si dal Zak burger od „Mekáče“ s prohlášením, že ryby jí. Při cestě domů nám Zak sdělil, že ho ta ryba a ty bezmasá jídla už nebaví. Říkala jsem si: „Jak to? Vždyť jsi přece vegetarián.“ Objasnil nám, že jako muslim nesmí jít maso, které nebylo Halál. Což znamená, že mohl jíst jenom zvířata, která byla poražena tak, že jim bylo podříznuto hrdlo. Muslimové nesmějí jíst zvěř, která byla usmrcena elektrickým proudem. U ryb je to naštěstí jedno. Naopak se nám Zak svěřil, že nechápe, jak může někdo být vegetarián. Hned na to se nás zeptal, jestli jsme někdy jedli velblouda. Mně naprosto dostal hokejový zápas, na který jsme zašli se zahraničními studenty. Augustin z Argentiny a Alfredo z Mexika na tom bylo dost podobně. Zápas byl strašně napínavý, takže o to více jsme se radovali, že náš MOTOR vyhrál. Prezentace studentů byly opravdu zajímavé. Například student z Číny Harry nám řekl, že v Číně mají školu od 7 hodin ráno do 8 hodin večer. Mně osobně se moc líbila prezentace Pervin z Turecka. Ukazovala nám i jejich tradiční zvyky, které vykonávají ženy před svatbou. Celý týden byl hrozně časově náročný. Jídlo na global village jsme se Zakem vyráběli až do půlnoci a měli jsme co dělat, abychom neusnuli s hlavou v těstě. Global village jsme si opravdu užili. Myslím, že i Zak měl radost. Ten týden s našimi přáteli ze zahraničí byl strašně krátký. Doufám, že je všechny ještě někdy uvidím.
TEXT Gábina Kovařáková FOTO David Krejcar
8
Reportáž
Třída 3. A na prohlídce města s Agustinem Bassinem, argentinským účastníkem projektu Edison (dole uprostřed).