Magazín 64 II | Page 34

34

Autorská tvorba

TEXT Václav Křenek

VŠECHNO MÁ SVÝ MÍSTO

Plynovej sporák

je v  kuchyni,

pračka v  koupelně,

TV v  obýváku,

postel v  ložnici,

botník v  předsíni,

ale domov

domov je

neznámo kde.

OHRÁDKY

Až najdu dívku,

se kterou budu

chtít žít.

Objednám firmu,

co staví ohrádky

a nechám ji

postavit kolem nás.

Dočista malinkatou,

ale bude to ohrádka.

To totiž znamená

s někým žít.

Bezbřehá touha

spoutat ho.

ZAPÁLENÝ PLÍCE

I.

Tvé chladné dlaně

po mém čele netančí,

Ve 3:00 ráno,

když plíce po kvantech

opouštějí tělní dutinu

a horečka atakuje

organismus…

Smím prosit?

II.

V  noci se nade mnou

radili medici, pak mávli

rukou a odešli…

Jen ty jsi zůstala

skrytá pod víčky.

Tak jsem si sešil oči,

abys mi nezmizela…

KSICHT K  POZDRAVENÍ

Až ráno vstanu,

vyřežu z podlahy

svůj obličej,

kterej načrtnu

lihovou fixou

než půjdu spát.

Načrtnu si ksicht Belmonda anebo Breda Pitta…

Zkrátka někoho,

koho maj lidi rádi,

a koho se nestydí

pozdravit.

Instantní šílenství

ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA

Navštěvuji různý

osoby, který

mi pokládají

různý otázky.

Já na ně buď

odpověď znám

anebo jdu o

dům dál.

*

Na porcelánový desce

luštim nápisy.

který tam kdosi

zanechal

před lety hodin.

Hm, matice pro osmáky

stále nerozumim.

*

Lidé protékají

chodbami,

jako krev

skrze žíly

i já jsem jen

červená krvinka

a ty můj kyslík.

*

Vnímám vibraci hlasů,

který stimulují

mozkový funkce

buď do ztracena

anebo na plný otáčky.

Tomu se říká

vzdělání.