aneb
ve tmě hledej přítele
(ne)kulturní recenze
Je deštivý večer a žena se právě chystá ulehnout ke spánku. Prochází opuštěnou chodbou, vedoucí
z koupelny a jako obvykle dotykem vypínače zhasne světlo. Periferně však její pozornosti neunikne podivná silueta, temnější než tma sama. Zděšeně světlo opět rozsvítí, ale nikdo se kromě ní v místnosti nenachází. O několik pokusů později se situace stále opakuje a bojácná žena zalepí vypínač izolepou tak, aby zabránila opakování
a světlo zůstalo rozsvícené. Sotva ale pološílená strachem ulehne do postele, prostor chodby zahltí tma. Po chvíli z ní největší strach opadne a odváží se odkrýt peřinu...
Právě takhle začíná krátkometrážní švédský film, který inspiroval tvůrce filmu k sepsání a posléze natočení hororu (v češtině - Zhasni a zemřeš). Dokonce i hlavní (a dá-li se říci jediná) hrdinka klipu si v této poměrně kladně hodnocené novince stříhla menší roli.
Příběh se odehrává uvnitř jedné rozvrácené rodiny, skládající se z psychicky labilní matky, jejího malého syna, jenž raději než doma pospává ve škole, a dcery, která jako velmi mladá utekla
z domu. Právě důvod jejího útěku začne na vlastní kůži pociťovat její bratr, jehož děsí šero a temnota
v pokojích v matčině domě, zvláště poté, kdy cosi zapudí již druhého matčina přítele a matka se synem v něm (jako typicky v hororech ohromném domě pro tři lidi) zůstanou (skoro) sami.
Na první pohled se zdál být horor duchařskou "klasikou" s prokletou půdou pod domem
a hromadou strašáků pod postelemi, ale po bližším seznámení se situací je tento omyl vyvrácen. Hlavní věc, kterou na duchařských příbězích opravdu nesnáším, je, když samotné strašení nemá svůj důvod a potká náhodné lidi. Tento příběh naopak nabídne své překvapivé vysvětlení. Pomalu a v tu pravou chvíli se před námi odhaluje matčina děsivá minulost a ukazuje se, co se skrývá za věčně zataženými okny a za fasádou na první pohled netečných postav.
Jediné, co bych snímku vytkla, bylo finální odhalení zjevu strašáka, jelikož mu poněkud ubíral na tajemnu. Raději bych tyto bytosti nezhmotňovala,
a pokud už by k tomu muselo dojít, byla bych pro něco originálnějšího, než je vzhled tuctového zombie.
Avšak i s tímto malým kazem doporučuji těm méně otrlým si po zhlédnutí raději koupit úsporné žárovky. Což samozřejmě není můj případ. A až budete při nákupu v supermarketu vycházet
z oddělení elektra, zdržte se v oddělení potravin, může se stát, že věci, které tam zažijete, mohou byt ty nejpodivnější, ač zároveň nejzábavnější ve vašem životě. ■
Verdikt: 70 %
TEXT Kateřina Beznosková
26