„To je nemožné! Skute?ná, nevyvratitelná pravda
neexistuje. „
„Existuje její p?iblížení se k ideálu, tím v?tší, ?ím vyšší
je úrove? spole?enského v?domí ?lov?ka.“
„Co s tím má v?domí spole?ného?“
„Když si v?tšina lidí uv?domí, že každý jev má rub a
líc, že pravda má dv? tvá?e a je závislá na m?nícím se
život?…“
„Tak tedy absolutní pravda neexistuje?“
„Honba za absolutními pojmy je jedním z nejv?tších
omyl? ?lov?ka. Výsledkem je jednostrannost, tedy
polopravda, a ta je horší než vyložená lež, která oklame
mén? lidí a není nebezpe?ná pro ?lov?ka v?doucího.“
„A vy se vždycky držíte téhle zásady? Neochv?jn??“
„Neochv?jn?!“ ?ekla Rodis pevn?, ale hned si
vzpomn?la na scénu, kterou zahrála na hv?zdoletu.
„Tak mi tedy popravd? ?ekn?te, pro? jste se objevili na
planet? Jan-Jach?“
„Opakuji, co jsem ?ekla už d?íve. Naši v?dci vás
pokládají za potomky Pozemš?an? páté epochy starov?ku,
na Zemi nazývané éra Rozd?leného Sv?ta. Podle toho
musíte být našimi p?ímými p?íbuznými. Cožpak to není
dostate?ný d?vod, abychom se vzájemn? poznali?“
„Národ Jan-Jachu je jiného mín?ní,“ ?ekl z?eteln? ?ojo
?agas. „Ale p?ipus?me, že je správné, co jste ?ekla. Co
dál?“
„Dál je p?irozené, abychom navázali styk, vym??ovali
si dosažené výsledky, u?ili se z chyb, pomáhali si v
obtížích a spojili se v jednu rodinu.“
,,O to vám jde! Spojit se v jednu rodinu! Tak jste si to
rozhodli vy, Pozemš?ané, za nás! Spojit se v jednu rodinu!
Podmanit si národ Jan-Jachu. Takové jsou vaše zám?ry!“
Fai se strnule nap?ímila a up?en? pohlédla na ?ojo
?agase. Zelené o?i jí potemn?ly. Jakási neznámá síla
spoutala v?li p?edsedy Rady ?ty?. Potla?il bezd??ný pocit
strachu a ?ekl:
„I kdyby naše obavy byly p?ehnané, p?ece jen jste se tu
objevili, aniž jste se nás ptali. Mám vám vyjmenovat
všechny p?í?iny, pro? naše planeta odmítá bez rozdílu
všechny p?íchozí z cizích sv?t??“
„A zejména ze sv?ta, jehož lidé se vám tak podobají,“
do?ekla Rodis myšlenku, již ?agas nevyslovil.