než se zpráva o tom donese k hlavnímu vládci, Temný
Plamen sta?í p?istát.
Mezihv?zdný kolos kroužil nad planetou Jan-Jach a
sm??oval k ur?enému místu. Do mo?e vklín?ný mys byl
p?íliš malý pro obrovský, t?žkopádný paprskový hv?zdolet.
Pozemš?ané otev?eli další dv? výhledové šachty a nemohli
se od nich odtrhnout. Poprvé se dívali na planetu z tak malé
vzdálenosti. Temný Pl amen d?lal poslední obrátky ve
výšce dv? st? padesáti kilometr?. O n?co hustší atmosféra
než na Zemi už za?ínala zah?ívat prolétávající koráb. JanJach se nezdála bled? modrá jako rodná planeta astronaut?.
P?evládající odstín byl fialový, velká jezera uprost?ed hor
vypadala skoro ?erná a oceány m?ly syt? ametystovou
barvu. Tam, kde nehlubokou vodou prosvítaly m?l?iny,
bylo mo?e temn? zelené.
Pozemš?ané s pocitem stesku vzpomínali na sv?ží zele?
Tibetu, jak ho vid?li naposled ze stejné výšky.
Soub?žné hrany roz?atých horských h?bet?, dlouhé ?ady
nat?snaných jehlan? i labyrinty suchých údolí na
nekone?ných náhorních plošinách Jan-Jachu se zdály bled?
sko?icové s fialovým nádechem. Tu a tam tenká vrstva
porostu vrhala na rozbrázd?nou neúrodnou p?du
?okoládový stín.
Obrovité vyv?eliny tmavošedé lávy vyzna?ovaly oblast
rovníkových zlom?. P?da zde m?la cihlovou barvu a s
rostoucí vzdáleností od lávových polí byla stále žlut?jší.
Symetrické brázdy píse?ných dun ?lenily pusté pob?eží, a
planeta vypadala neobydlená.
Když se ale Pozemš?ané zadívali pozorn?, zjistili, že
podél velkých ?ek a v nížinných pánvích, kde se p?da
modrala mlžnými opary, byly rozlehlé plochy rozd?leny do
pravidelných ?tverc?. Pak se ukázaly cesty, zelené ostrovy
m?st a obrovské tmavohn?dé skvrny vodního rostlinstva v
mo?ských m?l?inách. Oblaka tu netvo?ila nadýchané
chomá?e, z?asené pruhy ?i cáry oslniv? bílých ploch jako
na Zemi, ale kupila se v zrnitých a šupinovitých valech nad
oceány P?ední i Zadní polokoule.
Hv?zdolet byl zachvácen vibrací. Grif Rift zapnul
ochlazova?e. Koráb se ?ítil dol?, obklopen st?íbrným
mra?nem. P?etížení zp?sobené brzd?ním nezastihlo
tentokrát posádku v magnetických komorách, nýbrž v
amortiza?ních k?eslech a na pohovkách. A znovu, jako by
bezd??n? respektovali neviditelnou st?nu, sesedli se lidé v