Hodina Býka | Page 79

primitivní instinkty, zajetí, v n?mž ?lov?k drží sám sebe v domn?ní, že si tak uchovává vlastní individualitu. Teprve v podmínkách, kdy sebezdokonalující se jedinci získali p?evahu nad instinktivními, mohl být u?in?n významný krok pro vzestup obecného poznání.“ „A m?žete mi prozradit n?co o zkouškách, jimž se podrobovali n?kte?í historikové?“ zeptala se ?edi. „Z?ejm? o mn? víte víc, než jsem se domnívala,“ ?ekla Rodis, jako by ?etla její myšlenky. „Ale budiž.“ S t?mi slovy vy?ala hv?zdicovitý krystal mnemozáznamu a podala ho ?edi. „Abychom si dovedli p?edstavit míru osobního utrpení minulých dob, vymyslili jsme si, my historikové, systém zkoušek, které ozna?ujeme jako infernální stupn?. Je to série nejen fyzických, ale i psychických útrap, ur?ených k tomu, abychom se všichni, kdo studujeme éru Rozd?leného Sv?ta, mohli p?iblížit pocit?m svých p?edk?. Motivy jejich ?in? a p?edsudk? se tak stanou pochopiteln?jší potomk?m, které d?lí od t?ch temných dob už n?kolik tisíciletí š?astného života.“ ?edi naklonila hlavu a soust?ed?n? pohlédla na Fai. „Vy se domníváte, že zde na Tormansu existuje inferno?“ „D?vod, pro? tu celoplanetární oligarchie nastoupila tak rychle, spo?ívá v homogennosti obyvatelstva a kultury,“ vysv?tlila jí Rodis. ?edi vstala a p?i odchodu se ješt? ohlédla na nachýlenou Fai, která se v myšlenkách asi zabývala neznámou planetou dole pod hv?zdoletem, ale možná také, že myslila na vzdálenou Zemi. Za dv? hodiny se ?edi s planoucími tvá?emi objevila znovu a beze slova vrátila Rodis krystal mnemozáznamu. Stiskla podávanou ruku a roz?ilen? vyb?hla z kabiny. P?ehraný záznam zap?sobil na ?edi mocným dojmem. P?ed o?ima jí s trýznivou plasti?ností bez ustání vyvstávaly obrazy, které práv? vid?la, i když se sebevíc snažila co nejrychleji na n? zapomenout. Znala spoustu podobných historií ze starých knih a film?, ale až dosud si krutost minulých dob p?edstavovala jen abstraktn?. Jako všichni lidé na Zemi, i ?edi prošla nejr?zn?jš1mi zat?žkávacími zkouškami v obtížných podmínkách. Ale to všechno byla p?irozená životní nutnost, již ?lov?k chápal a p?ekonával rozumovým poznáním a psychickou pevností, protože v každém okamžiku poci?oval svou jednotu s všeobecným