Hodina Býka | Page 60

látky. V pop?edí stál kulatý st?l s masivními nohami, vy?ezávanými do tvaru pazour? s dlouhými drápy. Na stole ležela osamocen? namodralá opalizující koule a na slune?n? žlutém koberci stála ?ty?i k?esla ze stejn? zelené látky jako záv?sy. Zadní St?nu pokoje zakrývala astronomická mapa, slab? zá?ící nad ?ernou sk?íní s dve?mi zdobenými pestrými a jemnými vzory. Vysoká lampa s bled? modrým stínidlem, lemovaným zeleným pruhem, vrhala sv?tlo na ?ty?i vážn? vyhlížející muže v k?eslech. T?i z nich halil stín; v pop?edí sed?l vysoký štíhlý ?lov?k v bílém plášti, s obnaženou hlavou a prošediv?lými vlasy. Tvrd? vykrojená ústa neharmonovala s krátkým tupým nosem. M?l pronikavé protáhlé o?i a vysoko zvednuté obo?í, jako by se usilovn? snažil cosi pochopit. Olla Dez mohla být spokojená. ?ojo ?agas p?sobil dojmem vládce, a nesporn? jím také byl. Fai Rodis v rud? zlatých šatech se postavila do hlavního ohniska. ?ojo ?agas se nap?ímil a dlouho si prohlížel ženu ze Zem?. Vítám vás, i když jste p?išli bez pozvání!“ ?ekl kone?n?. —Kdybychom m?li žádat o pozvání a ?ekat na odpov??, uplynulo by n?kolik tisíc let! pomyslila si Fai a rty se ji pohnuly v sotva post?ehnutelném úsm?šku. Na to vládce okamžit? reagoval stažením obo?í. „Ten, kdo vám velí a má zastupovat vládce vaší planety, a? vysv?tlí, pro? jste se tu objevili,“ pokra?oval. Fai mu jasn? a stru?n? vypráv?la o expedici, o pramenech, z nichž se lidé dozv?d?li o existenci planety Jan-Jach, i o p?íhod? s t?emi hv?zdolety, které odlet?ly ze Zem? na po?átku éry Spojeného Sv?ta. Zvrácen v k?esle, ?ojo ?agas chladn? naslouchal, nohy v bílých kamaších op?ené o m?kkou podložku. Ale ?ím povýšen?jší byla jeho póza, tím z?eteln?ji vyci?ovali Pozemš?ané zmatek v duši p?edsedy Rady ?ty?. „Stále ješt? nechápu, cizinci, za koho mluvíte. Jste všichni vesm?s mladí!“ ?ekl ?ojo ?agas, jakmile Fai skon?ila svou zprávu prosbou, aby Temný Plamen sm?l na Tormansu p?istát. „Jsme lidé Zem? a mluvíme jménem naší planety,“ odpov?d?la. „To vidím, že jste ze Zem?, ale kdo vám p?ikázal mluvit práv? tak, a ne jinak?“