planetární soustava mohla do?asn? octnout v relativní
blízkosti jiných galaxií, konstruuje Jefremov poutavé
vypráv?ní o možných návšt?vnících naší Zem?. P?ibýt
mohli z jiné galaxie, jež se tehdy dostala do blízkosti naší
planetární soustavy, a p?i hledání atomových zdroj? pro
zpáte?ní let mohli zp?sobit pr?st?ely obt?žujícím je
obludám. Dodejme ješt?, že tato „nefantastická“, avšak
napínavá povídka, typicky t?žící z n?kolika v?dních obor?
soub?žn?, vyšla už r. 1947 - tedy dvacet let p?ed
Vzpomínkami na budoucnost, v nichž na Západ? Erich von
Däniken v obdobném žánru až p?íliš neseriózn? rozehrál
téma údajných „božských návšt?vník?“.
Krom? po?etné povídkové tvorby ov??il si Jefremov v
historické dilogii ze starého Egypta Velký oblouk (1952 1953) nejen um?ní kompozice dobrodružného syžetu a
psychologické kresby postav v rozsáhlé románové stavb?,
ale
p?edevším
zde
vykrystalizovala
jak
jeho
v?deckofantastická p?edstavivost, tak jeho t?ídn?
materialistické pojetí d?jin.
Tak, vyzbrojen v?deckou i um?leckou zkušeností a
mimo?ádnou erudicí, p?istoupil k svému nejvýznamn?jšímu
v?deckofantastickému románu Mlhovina v Andromed?
(1957), který mu rázem získal sv?tovou proslulost. Jist? i
proto, že sv?t, nadšený úsp?chy sov?tské kosmonautiky,
cht?l
se
pochopiteln?
dozv?d?t,
z
jakého
v?deckotechnického a ideového prost?edí se zrodil první
kosmický krok lidstva, tím spíše, že Jefremov?v román
vznikal ješt? p?ed vypušt?ním prvých družic a sám první
kosmický hrdina jej uvedl mezi svou oblíbenou ?etbou:
„Zamilovali jsme si jeho malebné obrazy budoucnosti,
zalíbily se nám popisy mezihv?zdných cest a byli jsme
zajedno s autorem, že technický pokrok dosažený lidstvem
za n?kolik tisíc let by bez vít?zství komunismu byl
nemyslitelný“ (z besedy J. Gagarina s noviná?i v Pravd?
26. V. 1961).
„Mlhovina v Andromed?“, která podle autorova
sv?dectví byla zárove? zam??ena polemicky k
antihumanistické v?deckofantastické produkci západní,
byla v dosud nejv?tší monografii o sov?tské
v?deckofantastické literatu?e z pera A. F. Britikova (1970)
ozna?ena p?ímo za mezník ve vývoji tohoto žánru, kdy
práv? dík marxistické aplikaci dialektiky p?írodních zákon?
na historické procesy v nejširším, p?ímo kosmickém