Hned nato neú?astný, slab? modulovaný hlas, jakým
hovo?ily malé p?ekladové stroje na kosmických lodích,
pomalu pronesl:
„Všem, všem, všem! Vysíláme hlášeni pro
cestovatele…“
?edi bezd?ky zamrazilo a bezmocn? se ohlédla. Fai se
bleskurychle sklonila nad p?ijíma?ku a Grif mimovoln?
za?al p?st, v níž dosud svíral prsty rozradované velitelky
expedice.
„… hlášení pro ?leny expedice z planety…“ zde stroj
p?estal, vydal pár nejasných zvuk? a znovu lhostejn?
pokra?oval: „Umístili jsme ukazatel galaktických
sou?adnic i s výstrahou na pustém satelitu obydlené
planety. Slyšte nejd?íve výstrahu: 02, 02, 02, 02… Slyšte
výstrahu!“
„A - ach!“ vzdechl kdosi s hlubokým roz?arováním,
když se stroj na okamžik odml?el. ‘ „výstraha pro život na
kyslíkové bázi! Nep?istávejte! Planeta je velmi hust?
osídlena humanoidní civilizací, která není ú?astníkem
Velikého Okruhu. Index technické vysp?losti kolem 36.
Žádost o p?ijetí našeho hv?zdoletu zamítli. Necht?jí
návšt?vy z kosmu. Nep?istávejte na planet?!“
Stroj znovu ud?lal pauzu, a pak se objevily zna?ky,
ned?ležité pro Pozemš?any, kte?í už sou?adnice znali. Lidé
stáli ml?ky, dokud se neza?aly opakovat noty a poznávací
zna?ky Galaktické výzvy.
„Je to — jasné!“ Olla Dez vypnula p?ijíma?.
„Ano…,“ ?ekl nevesele astronavigátor. „Pumová
stanice na satelitu. Pracuje bez poruchy už t?etí století.
Cefeané jsou chlapíci!“ „Ovšem, nebýt jich…,“ za?ala
Olla.
„Pak bychom tu nebyli,“ zasmál se suše Sol Sajin.
Lidé se kone?n? rozhýbali, za?ínali hovo?it a jeden p?ed
druhým se snažili ukrýt své zklamání.
„Prosím o chvilku pozornosti,“ p?erušil hovor Grif Rift
a obrátil se k Fai Rodis: „Jaký máme plán?“
„Stejný jako p?edtím. Beze zm?n,“ odpov?d?la klidn? a
pevn?.
„Je nutné let?t nejd?íve k satelitu, když nám zpráva
Cefean? potvrzuje, že je pustý?“ zeptal se Grif.
„Je to nutné. P?i zkušenostech, které máme, m?žeme si
všimnout n??eho, co t?eba nemohli pochopit, a tedy ani
zpozorovat Cefeané. Možná že na ob?žnici z?stala za?ízení