Zazn?la tichá výzva robota. Fai zapnula spojení. Na
obrazovce se objevil Vir Norin a ?ekl:
„Cht?l bych k vám p?ivést Su-Te.“
„Ano. Z bezpe?nostních d?vod? p?ijdu do podzemí.“
„?ekám na vás.“ Když Torman?anka uvid?la Rodis,
povzdechla ost?e a krátce, jako by se zajíkla. Rodis jí
podala ob? ruce, p?itáhla d?v?e k sob? a pohlédla do
up?ímné tvá?e, která k ní vzhlížela.
„Vy jste vládkyn? Pozemš?an?…? Že se, hloupá, v?bec
ptám,“ ?ekla Su-Te a poklekla p?ed Fai. Ta se hlasit?
rozesmála a lehce dívku pozvedla. Torman?an?iny rty se
rozt?ásly, po tvá?ích jí za?aly kanout slzy jako hráchy.
„?ekn?te mu… On sice ?íká, že to tak není, a já tomu
nerozumím. K ?emu budu pozemskému ?lov?ku, když vy
jste takoví? Veliký Hade, jsem jenom žluté pískle ?a-Chik
proti ženám ze Zem?!“
„?eknu,“ odpov?d?la Rodis vážn?, usadila dívku a
vzala ji za ruku.
Dlouho ml?ela. Su-Te roz?ilením vázl dech a Rodis
jako by se probudila.
„Jste citlivá a rozumná, Su-Te, nemohou existovat
slova, která bych p?ed vámi cht?la skrýt. Vire, drahý,
pošt?stilo se vám, dá-li se tu mluvit o št?stí, získat
miliónovou šanci. Není bohyn?, ale bytost jiného rodu, je
to víla. Ty útlé bytosti zt?les?ovaly dobro a t?šily se vždy
zvláštním sympatiím v pozemských pohádkách.“
„Pro? zvláštním?“ zeptala se tiše Su-Te.
„Bohyn? p?edstavovala živel heroický, ochra?ovala
hrdinu a skoro vždy ho dovedla ke slavné smrti. Víla byla
hrdinkou oby?ejného života, družka dávající muži radost,
n?hu a povzbuzení k ušlechtilým ?in?m. Takové
pohádkové rozd?lení obráželo sny a touhy lidí v minulosti.
A najít zde, na Tormansu, vílu?! Co budete d?lat, m?j
ubohý Norine?“
„Nebyl bych ubohý! Kdybych ji mohl vzít s sebou, ale
ona ?íká, že to není možné.“
„Má pravdu, ta malá, moudrá žena.“ „Chápu a
souhlasím. Ale je možné jiné, diametráln? rozdílné
východisko…“
„Vire!“ zvolala Rodis. „Tohle je p?ece Tormans,
planeta utrpení, pono?ená v hlubokém infernu!“