Hodina Býka | Page 330

kontakt?. Poprvé se DŽI a KŽI sešli jako rovnocenní partne?i v podzemí Chrámu ?asu. Tael byl p?ekvapen bystrým úsudkem, podivuhodnou chápavostí v u?ení i zájmem o všechno nové u lidí, které si DŽI zvykli považovat za tupou a pasivní ?ást lidstva. KŽI chápali nové myšlenky dokonce rychleji než DŽI, kte?í m?li sice vycvi?ené myšlení, ale byli zkostnat?lejší. „Pro? se nesnažili získat v?domosti, pro? se jejich vývoj zastavil?“ p?emítal inženýr v rozmluvách s Fai. „Ukazuje se, že oni nejsou o nic horší než my!“ „Když ?íkáte oni a jejich, dopouštíte se práv? nejv?tšího omylu. Jsou to absolutn? stejní lidé, které vaše spole?nost um?le vybrala a odsoudila žít v podmínkách primitivního boje o existenci. B?hem krátkého života se v nich rozvinou jenom nejbanáln?jší city a KŽI klesají pod tíhou neuspo?ádaného života stále hloub?ji. Podobn? jako pozemská plemena, která p?ed desetitisíciletími odešla do tropických prales? a vydávala všechny síly jen na to, aby p?ežila. Jejich p?íslušníci, pokolení za pokolením, intelektuáln? degenerovali, ztráceli tv?r?í energii. I obrovské odr?dy stepních slon? ?i giganti?tí hroši mohutných ?ek Zem? zakrsli v lesích a zm?nili se v drobné druhy. Vaším ,pralesem’ je krátký život s perspektivou p?ed?asné smrti v drsných p?elidn?ných m?stech, se špatnou stravou a nezajímavou prací. „Ano, celkem vzato, jsou KŽI jen laciným mezi?lánkem mezi drahými stroji,“ ?ekl Tael. „Nedosáhnou ani mistrovství, ani radosti z tv?r?í práce! Nedávno mi položili otázku: Vy umíráte nemocní a vzd?laní, my mladí a hloupí. Co je pro ?lov?ka horší? Pokusil jsem se jim vysv?tlit, že špatná práce kohokoli z nás postihuje naše bezbranné bratry, rodi?e a d?ti, nikoli nenávid?né utiskovatele. Ti mají prost?edky, aby se ochránili. Myslím, že KŽI m? pochopili.“ „A p?ece mají proti DŽI p?ednost,“ ?ekla Rodis. „Podívejte se na ty sv?ží postavy Gzer Bu-Jamovy skupinky. Nepot?ebují skoro nic, o to jsou svobodn?jší. P?ála bych vám vid?t Gzer Bu- Jama, když na obrazovce devítinožky spat?il Evizu Tanet! S jakou d?tsky ?istou radostí se na ni díval! ,Uvid?l jsem ji, sv?j sen, ješt? jednou, a te? mohu um?ít!’ Tady máte hrubého, nevzd?laného KŽI!“