vd??nosti. A on ani odmítat necht?l. Zdvihl Su-Te a pevn?
ji k sob? p?itiskl.
Do svítání nebylo daleko. Vir sed?l u dív?iny postele.
Su-Te spala tvrd?, s dlan?mi podsunutými pod tvá?.
Pozemš?an hled?l na klidný a krásný obli?ej své milé.
Láska ji pozvedla nad sv?t Jan-Jachu a Virova síla i n?ha ji
u?inily nep?ístupnou strachu, studu i mlhavým obavám.
Zp?sobil, že pocítila vlastní krásu a nau?ila se lépe chápat
nuance své prom?ny. A ona zase v n?m probudila
vzpomínky na krásné dny života…
P?ed Virovým vnit?ním zrakem defilovala dlouhá ?ada
nezapomenutelných obraz? ze Zem?. T?eba posvátná
dolina v Karakorumu, obklopená baštou fialových skal,
nad nimiž v bezprost?ední blízkosti zá?ily sn?žné vrcholy.
Tam, u ?eky barvy berylu, zur?ící neúnavn? po ?erných
kamenech, stála jako vidina lehká budova výzkumné
stanice. Cesta dol? vedla v mírných zákrutech p?es háj
obrovitých himálajských jedli k sídlišti V?deckého ústavu
pro poslechový pr?zkum hlubinných zón vesmíru.
Astronavigátor si velmi rád p?ipomínal roky strávené na
stavb? nové observato?e ve stepi brazilské náhorní plošiny,
nízké oblety Vysokých Lianos? s ohromnými stády zeber,
žiraf a bílých nosorožc?, p?evezených sem z Afriky. Nebo
prstence vysázených les? s namodralým a st?íb?itým listím
v jižní Africe, temn? modré noci v zasn?žených lesích
Grónska ?i hrozným v?trem zmítané budovy jedenáctého
uzlu astrosít? na b?ehu Tichého oceánu.
V mysli si Vir vybavil i další uzel na Azorských
ostrovech, kde v klidných dnech je mo?e tak bezedné a
pr?zra?né… A pak cesty za odpo?inkem na posvátná
místa prav?kých chrám?: ?ecka, Indie, Rusi…
Ani sebemenší obava o budoucnost, krom? p?irozených
starostí nad sv??enou prací, krom? p?ání stát se lepším,
odvážn?jším, siln?jším, vykonat co možná nejvíc ve
prosp?ch celku. Hrdá radost pomáhat každému a zvyk
spoléhat se na stejnou podporu a pozornost všech lidí
kolem sebe.
Vir Norin se sklán?l nad Su-Te a hrozn? si p?ál, aby i
ona mohla uvid?t všechna p?ekrásná místa jeho rodné
planety.
Mladé ženy jsou vnit?n? mén? usedlé než muži, daleko
víc touží po zm?n? dojm?, a proto tím h??e snášejí tíse?
inferna. Vir snil o tom, že nes?etná zran?ní, jež utrp?la