a její v?domí se op?t otev?elo vn?jšímu sv?tu. Vrátila se z
nebytí…
Fai uvid?la množství nádhern? zá?ících hv?zd. Ale
pruhy a kulovité útvary ho?ící hmoty se práv? p?emístily k
levému spodnímu okraji obrazovek. Vp?edu napravo, v
?erné kosmické tm?, svítilo souhv?zdí P?ti Rudých Slunci,
a trochu stranou ješt? dv? další bledé hv?zdy.
Grif Rift se zvedl a p?ejel si dlan?mi obli?ej, jako by ze
sebe smýval únavu. Div Simbel manipuloval ?íselníkovými
disky na ?ídícím pultu. Hv?zdolet se n?kolikrát zachv?l
jako uklid?ující se zví?e a znehybn?l. Nezm?rná hluboká
radost zalila Faino nitro. Podobný pocit zakouší asi ?lov?k,
když po dlouhém trmácení ve zkázonosné jeskyni uvidí
op?t modré nebe, ucítí teplé slunce a sv?ží v?ni trávy.
Usmála se na Grifa, ?edi i oba astronavigátory, kte?í se
chystali sjet výtahem do sálu s výpo?etními stroji. P?ed
oválnými dve?mi se znenadání objevil Gen Atal. Pohnul
zelenou pákou a masivní dve?e se odsunuly napravo.
Inženýr kosmické ochrany p?istoupil k ?edi zárove? s
Grifem Riftem.
„Hotovo!“ ?ekl Grif. „Ostatní je v?cí astronavigátor?.
Jist? nám brzy ?eknou, v jaké vzdálenosti od cíle jsme se
vyno?ili. Jaký je váš názor, Dive?“ Inženýr ukázal na
matné slunce o pr?m?ru ?ty? ?i p?ti centimetr?, nap?l
schované za rámem obrazovky. Fai ho p?edtím ani
nezpozorovala.
„Jestli tohle je slunce Tormansu a má p?ibližn? stejné
roz m?ry jako naše, pak k n?mu zbývá t?i sta až ?ty?i sta
milión? kilometr?. To je mali?kost.“ „A když to není ono,
nýbrž n?které jiné z té p?tice?“ zeptal se Sol Sajin.
„Pak budeme muset dlouho cestovat… anebo znovu
vstoupit do nulového prostoru, ale bez diagramu, který nám
p?edtím p?ipravili na Zemi. To by bylo zlé, ale já v??ím
výpo?t?m z naší planety i našim astronavigátor?m. Ani
jeden z nich nenavádí paprskový hv?zdolet poprvé,“ ?ekl
klidn? Div Simbel.
?edi Daan spustila nohy opatrn? na elastickou podlahu.
„Jak se cítíte, ?edi?“ zeptal se starostliv? Grif. „Nem?l
bych zavolat Evizu? P?ece jen to bylo riskantní, vystavit
vás takové zkoušce. Ale spoléhal jsem na d?kladný trénink
celé naší posádky.“ „A nezmýlil jste se!“ ?edi se
vzp?ímila, p?emáhajíc vší silou slabost v nohou a mžitky
p?ed o?ima.