bratrov? památce, ale pro samotnou dívku, která špatn? zná
hlavni m?sto, není cesta bezpe?ná.
Vir a Su-Te nastoupili do p?ecpaného vozu ve?ejné
dopravy, jedoucího v kou?i, s hrozným rachotem, prudkým
trháním a ?astými ot?esy, zavin?nými hlavn? ?idi?ovou
bezohlednosti. Zaprášenými okny byly vid?t velmi dlouhé
jednotvárné ulice, tu a tam se u n?kterého domu kr?ily
nízké polouschlé stromy. Ve voze bylo nesnesitelné dusno.
Ob?as, po hrozných hádkách, se otvírala okna, dovnit? se
valila spousta horkého prachu, znovu za?aly pršet nadávky
a okna se op?t zav?ela. Vir i Su-Te stáli stla?eni ze všech
stran a p?idržovali se naho?e upevn?ných ty?í.
Astronavigátora v návalu od jeho spole?nice odtrhli.
Tu Vir zpozoroval, jak se Su-Te usilovn? snaží
odsunout od mladíka se širokým nosem a nepravidelnou
tvá?í, který se na ni nestydat? tiskl. Jiný mládenec, vlastn?
úplný jinoch s hluboko zapadlýma fanatickýma o?ima,
p?istrkoval zády dívku ke svému spole?níkovi. Su-Te
zachytila Vir?v pohled, zrudla studem i rozho??ením a
odvrátila se. O?ividn? necht?la zatahovat Pozemš?ana do
šarvátky s cestujícími.
Možná že si dosud živ? pamatovala drzého recep?ního
v hotelu, který musil ponížen? líbat její nohu.
Astronavigátor pochopil všechno ve zlomku vte?iny,
vysunul ruku a prudce odtrhl sprostého mladíka od Su-Te.
Ten se oto?il, a když uvid?l vysokého, silného muže, který
na n?ho beze zloby hledí, zasakroval a snažil se osvobodit.
Zdálo se mu však, že ho nedrží lidská ruka, nýbrž ocelový
sv?rák. Torman?an v živo?išném strachu cítil, jak mu cizí
prsty zajížd?jí stále hloub?ji do sval?, tisknou a postupn?
paralyzují cévy a nervy. Hlava se mu zato?ila, kolena
podklesla a nevychovanec hr?zou zavyl: „Už nikdy,
odpus?te, už nikdy to neud?lám!“ Vir drzouna pustil, a ten
zaje?el na celý v?z, že prý ho div nezabili kv?li holce,
která nemá ani za groš cenu.
K astronautov? údivu se v?tšina cestujících p?idala na
stranu lhá?e. Všichni za?ali k?i?et, vyhrožovat a mávat
p?stmi.
„Vystupme d?ív!“ zašeptala zbledlá Su-Te.
Protla?ili se davem a stanuli v opušt?né, rozpálené
krajin?. Dívka navrhla, aby šli dále p?šky. Její malé nohy
šlapaly pevn? a neúnavn?. Zpívala p?i tom Pozemš?anovi
staré písn? a vále?né hymny dávných dob. N?kdy se