„Doklady!“
Poslušn? a roz?ilen? zašátrala v malé brašni?ce u pasu a
vytáhla rudý papírek.
Recep?ní jen zahvízdl a necht?l ho p?ijmout.
„Oho, a kdepak je p?ihláška k pobytu v hlavním
m?st??“ Zaražená dívka mu za?ala vysv?tlovat, že
p?ihlášku jí m?l obstarat bratr, ale že…
„To m? nezajímá,“ p?erušil ji hrub?. „Ani jeden hotel ve
St?edu Moudrosti t? nepustí dovnit?. Ani to nezkoušej, je to
zbyte?né!“
Vir Norin p?emáhal nával rozho??ení, naprosto
nevhodný pro pozemského cestovatele, a za?al hotelového
zam?stnance p?emlouvat. Ale ani všemocná karti?ka hosta
Rady ?ty? nem?la úsp?ch.
„P?ijdu o místo, když sem vpustím ?lov?ka bez
doklad?.
A zvlášt? ženskou.“
„Pro? zvlášt? ženskou?“
„Nebudu p?ece podporovat ne?est!“ Vir Norin poprvé
na vlastní k?ži ucítil tíživou závislost Torman?an? na
každém bezvýznamném ú?ední?kovi, který obvykle jako
?lov?k nestál za nic.
„Mohu p?ece p?ijímat p?átele?“
„Ovšem. U sebe, prosím! Ale v noci mohou p?ijít
fialoví na kontrolu, a pak z toho budou nep?íjemnosti. Pro
ni, samoz?ejm?! Ale kde je?“
Vir Norin se rozhlédl. V zápalu sporu si ani nevšiml, že
Su-Te zmizela. Pocit nesmírné ztráty ho p?inutil v mžiku
vyrazit na ulici, takže ohromil i recep?ního, který už
ledacos zažil. Vyt?íbená nervová citlivost hnala Vira
nalevo. Za chvíli uvid?l Su-Te p?ed sebou. Šla se
sklon?nou hlavou a v malé dlani stále ješt? tiskla sv?j
bezcenný rudý „doklad“.
Ješt? nikdy v život? nezakusil Vir Norin tak silný pocit
studu, že nesplnil slib. A k tomu se mísilo cosi
nez?etelného a strašn? nep?íjemného, snad v?domí prav?ké
mužské d?stojnosti, která byla pošlapána v o?ích krásné
ženy, pot?ebující pomoci.
„Su-Te!“ zavolal.
Dívka se oto?ila, tvá?í jí na okamžik probleskla radost a
mali?ko pozvedla koutky zkormoucen? stažených rt?.