„Ješt? jsem vám nepod?koval za vzácný dárek,“ ?ekl a
ukázal na devítinožku.
„U nás ned?kujeme za dárky. Nejv?tší radostí
pozemského ?lov?ka je obdarovávat ostatní. Pod?kovat
musíme my vám,“ ?ekla Rodis.
Tael neznámo pro? upadl do rozpak? a p?evedl ?e? na
jiné téma:
„Mou zv?davost vzbuzuje po?ád po?et robotových
nohou. Pro? dev?t, pro? liché ?íslo, a ne oboustranná
symetrie, dv?, ?ty?i, šest, osm, deset…?“
„Problém není tak jednoduchý. Výše než bilaterální
symetrie stojí triáda. Helikoidní lichost je nad?azena
dvoustranné rovnováze protiklad?, obvykle používané na
Zemi a odpovídající povrchové struktu?e okolního sv?ta.
Liché po?ty vytvá?ela p?íroda. ?ísla p?t, sedm, dev?t jsou
obzvláš? výhodná p?i p?ekonávání rozpor? v binárních
soustavách a vykazuji velkou odolnost ve dvoustrann?
rozporném sv?t?; dávají tedy možnost dostat se p?es
nep?ekonatelné p?ekážky. Lichý po?et v?tší než jedni?ka je
východiskem z infernálního boje protiklad?, je možností,
jak se vyhnout dialektickému komíháni vpravo — vlevo,
nahoru — dol?. V p?írod? jsou to mnohaosé fázové
soustavy nebo nap?íklad t?ífázový proud. Lichost jako
vlastnost byla vypozorována už v hlubokém dávnov?ku.
Trojka, p?tka, sedmi?ka a devítka byly považovány za
š?astná a magická ?ísla. Ale my aplikujeme metodu kosých
?ili helikoidních zá?ez? na rovnovážné soustavy
protikladných sil.“
Tael pokýval hlavou.
„Všechno, co jsem pochopil, je existence mechanism?,
které pracují na složit?jších principech, než jsou vnit?ní
protiklady. A tyto mechanismy jsou, abych tak ?ekl,
nad?azeny silám dialekticky uspo?ádaného sv?ta. Jsou
mocn?jší!“
„Chcete-li, tedy ano. V normálním život? na Zemi
devítinožku nepot?ebujeme. Doprovodní roboti s námi
cestují jen p?i obtížných expedicích na neznámé, vzdálené
sv?ty.
Pak jsou nenahraditelní.“
„A ve špatn? uspo?ádaném sv?t? jsou taky
nepostradatelní,“ dodal Tael.
Stín obavy se mihl ve tvá?i Vira Norina a Pozemš?an se
v té chvíli podobal Torman?anovi.