Hodina Býka | Page 245

protože jeho mozek je nalad?n na stejnou notu se sv?tem, který už odešel do minulosti.“ „Je p?ece možno modelovat nové podmínky, umoc?ovat je…“ „Zatímco modelujete, vzdálenost mezi kondicí mozku a podmínkami prost?edí ješt? vzroste. Psychická sféra se m?ní nepom?rn? rychleji než biologická transformace.“ „My jsme neteoretizovali, nýbrž bojovali se smrtí, na pokusech jsme si osv?tlovali nové možnosti, jak prodloužit život.“ „A p?ipojili jste ke kolosálnímu seznamu p?írodních i lidských zlo?in? další milióny mu?edník?. Když ?lov?k se?te všechna zví?ata utýraná p?i pokusech, všechny nemocné usmrcené operacemi, pak musí co nejrozhodn?ji odsoudit váš empirismus. V historii naší medicíny a biologie byly také periody p?ezíravého vztahu k životu. Každý žák sm?l kuchat živou žábu a polovzd?laný student psa nebo ko?ku. Zde je velice d?ležité zachovat míru. P?estoupí-li se hranice, stane se léka? ?ezníkem ?i travi?em a v?dec vrahem. Není-li dosaženo pot?ebné meze, pak se léka?i m?ní na fantasty ?i negramotné ou?ady. Nejhorší ze všech jsou fanatikové ochotní roz?ezat ?lov?ka k?ížem krážem, o zví?atech nemluv?, jen aby provedli nebývalou operaci, zam?nili nezam?nitelné. Nechápou, že ?lov?k není mechanismus složený ze standardních sou?ástek, že srdce není jen pumpa a mozek nep?edstavuje celého ?lov?ka. Takový p?ístup k v?ci nad?lal svého ?asu u nás mnoho škod, a vidím, že na vaší planet? je v plném rozkv?tu.“ Vedoucí léka? chytil Evizu za ruku a strhl ji z cesti?ky. Ocitli se za košatým ke?em. „Sehn?te se, honem!“ zašeptal Torman?an tak naléhav?, že Pozemš?anka uposlechla. Od brány b?želo n?kolik lidí a hnali p?ed sebou tlustého muže s popelavou tvá?í a vypoulenýma o?ima. B?žícímu docházely síly. Potáciv? se zastavil. Jeden z pronásledovatel? ho kolenem ude?il do obli?eje a tlouštík se nap?l zhroutil. Druhý podrazil ob?ti nohy. Pak za?ali po sraženém muži šlapat. Eviza se vytrhla šéfléka?i, b?žela k místu násilí a volala: „St?jte, p?esta?te!“ Po zdivo?elých tvá?ích p?eb?hl nesmírný údiv. P?sti se rozev?ely, na zk?ivených rtech se mihl náznak úsm?vu. V nastalém tichu bylo slyšet jen sténání ob?ti.