bude fungovat ješt? sedm hodin,“ pokra?oval ?ojo ?agas,
„to znamená, že za sedm a p?l hodiny bude už pozd?.
Slyšíte, za sedm a p?l!“
„Pochopil jsem, veliký!“ ú?edník pozvedl k vládci
oddané o?i.
„Rouha?i musí být do posledního vyhlazeni. Tentokrát
už bez všech výslech? a pr?tah?. Prost? zni?it!“
„Hadonoš“ se uklonil ješt? hloub?ji a odešel. ?ojo
?agas cestou do zeleného pokoje mluvil sám k sob?: —
Uvidíme, jsou-li tak d?tsky naivní, jak m? ujiš?uje ta
Kirké. I když je to svým zp?sobem experiment.
„Rozkaz je vydán. A mé p?íkazy se tu plní!“ Fai Rodis
mu pod?kovala pohledem, ale najednou zbyst?ila
pozornost.
,,O jakém experimentu p?emýšlíte?“
„Rád bych vám sám položil n?kolik otázek,“ ?ekl rychle
?ojo ?agas. „Budete se po tomhle pou?eni ješt? snažit
navštívit vzdálené oblasti planety?“
„Ne. Výprava se uskute?nila jenom na výslovné p?ání
našich v?deckých pracovník?, kte?í cht?li vid?t prap?vodní
p?írodu Jan-Jachu.“
„Nu, tak ji tedy vid?li!“
„Nebezpe?í nevyšlo z p?írody. ,Rouha?i’ jsou jen
produktem lidské spole?nosti založené na potla?ení
rovnosti.“
,,O jaké rovnosti mluvíte?“
,,O jediné! Té, která dává každému stejné možnosti.“
„Rovnost je vylou?ena. Lidé jsou tak rozdílní, a tedy
ani jejich možnosti nemohou být stejné. Když omezené
zásoby planety jsou vy?erpány na nejvyšší míru, zdaleka
ne každý ?lov?k je hoden, aby žil. Lidé mnoho spot?ebují,
ale nemají-li schopnosti, o? jsou lepší než ?ervi?“
„Vy pokládáte za hodné života jen ty, kte?í mají
vynikající schopnosti? Ale vždy? existuji prost? dob?í,
hodní a sv?domití pracovníci!“
„Jak poznat, kdo je dobrý a kdo špatný?“ usmál se
p?ezírav? ?ojo ?agas.
„To je p?ece úpln? jednoduché. Dokonce i v hlubokém
prav?ku dovedli rozeznávat lidi. Není možné, abyste
neznal tak stará slova, jako je sympatie, p?vab, kouzlo
osobnosti?“
„A jakým shledáváte m??“ zeptal se vládce.