Hodina Býka | Page 160

p?írodu neodbornými zásahy mrza?il ?lov?k, poznali Torman?ané z vlastní zkušenosti.“ „Jaká škoda, že v p?ekrásném k?iš?álovém mo?i žije taková hav??! Cht?la bych se tu vykoupat, kdybych nem?la skafandr,“ kon?ila smutn? Tivisa. „Copak ty nepozoruješ všude na Tormansu jednu zvláštní zákonitost?“ zeptal se Tor Lik. „Na všech krásných místech, budovách i v lidech je vždycky n?co špatného.“ „Milý Afi,“ oslovila Tivisa Tora p?átelskou p?ezdívkou, jakou si na Zemi vymyslili pro astrofyziky, a roz?echrala mu trochu vlasy, „nejvyšší ?as, aby ses vrátil na hv?zdolet. Nostalgie t? p?epadá stále ?ast?ji…“ „Máš pravdu. Vstoupil jsem na tuhle zpustošenou planetu jako do uschlé zahrady, z níž nevede žádný východ!“ „Copak ?lov?k tak zm?nil celou planetu?“ zeptal se Gen Atal a p?edstavil si na okamžik nevy?erpatelnou št?drost Zem?. „Zdroje každé planety jsou omezené,“ odpov?d?l Tor. „Nelze brát, aniž ?lov?k dává.“ „Ano, vid?li jsme mnoho smutných v?cí,“ souhlasila Tivisa. „Vybitá zv?? i vyhubené velké ptactvo, vylovené ryby, jedlí m?kkýši i vodní ?asy. Všechno se sn?dlo v dob? katastrofálního Století Hladu. Krátkozraká honba za množstvím, lácí i masovostí výrobk? otrávila ?eky, jezera, mo?e. ?eky vyschly po vykácení les? a silném odpa?ování vodních nádrží. Jezera se postupn? zanášela zvýšenou koncentrací soli. Pitná voda je skoro všude stejn? drahá jako potraviny. Sta?í sotva pro zem?d?lství této ubohé planety. Na odsolení nemají dostatek energie. Výrazné polární ?epi?ky zde nejsou, a tudíž ani zásoby sladkovodního ledu. A dobytká?ství? Vid?li jste jejich skot? Biologicky jsou to stejné kozy, které kdysi zachránily biblickou civilizaci, ale zni?ily veškeré rostlinstvo na b?ezích St?edozemního mo?e.“ „Jestlipak v?bec chápou, co napáchali?“ zeptal se Gen Atal. „Mluvili jste s v?dci v biologických ústavech?“ „Myslím, že chápou. Ale jejich biologie je zastaralá a redukuje se hlavn? na selekci, praktickou anatomii, fyziologii a její léka?ská odv?tví. Nesta?ili dokonce ani prostudovat vlastní zví?enu, než vyhynula. To už je ztraceno navždy.“