Hodina Býka | Page 149

„Naopak, to je dialektická jednota, ve které spo?ívá vývoj!“ Podobné besedy doprovázely každou p?ehlídku stereofilm?, n?kdy se m?nily v p?ednášky, jindy zas ve vzrušené polemiky. Torman?ané se psychologickou skladbou v ni?em nelišili od Pozemš?an?. Jejich p?edhistorie byla spole?ná. Proto i sou?asný pozemský život, t?eba jen v obecných rysech, jim byl pochopitelný. Také um?ní Zem? obyvatelé Jan-Jachu snadno vnímali. S v?dou už to bylo horší. V chápání nejjemn?jších struktur sv?ta m?li Pozemš?ané veliký p?edstih. Ješt? obtížn?jší bylo pochopit stereofilmy z Velikého Okruhu. Podivné bytosti, n?kdy podobné lidem ze Zem?, nesrozumitelné jazyky, zvyky, zábavy, stavby, stroje. Zdánliv? neobydlené planety kolem st?edu Galaxie, kde pod kilometrovými klenbami nehnut? stály nebo se zvolna otá?ely pr?zra?né disky, vysílající bled? modrou zá?i. V jiných sv?tech se vyskytovaly hv?zdám podobné tvary, vroubené tisíci oslnivých fialových koulí, jež na rozdíl od disk? byly orientovány vertikáln?. Torman?ané nakonec stejn? nepochopili, jsou-li to stroje, v nichž se kondenzuje n?jaký druh energie, nebo psychické vt?lení myslících bytostí, které cht?ly z?stat nepoznány i pro Ú?astníky Velikého Okruhu. Zlov?stn? vyhlížely planety infra?ervených sluncí, obydlené rozumnou civilizací, jež se zapojila do Okruhu. Zápisy byly po?ízené p?ed zavedením vlnových invertor?, vynalezených na planet? hv?zdy Beta Poháru, jež umož?ovaly vid?t vesmír Šakti za každého osv?tlení. Sotva rozeznatelné kontury gigantických budov, památník? i arkád se tajemn? ?ernaly pod hv?zdami. Pohyb spousty bytostí vypadal hroziv?. Nepopsateln? krásná hudba se rozléhala ve tm? a neviditelné mo?e šplouchalo se stejným hexametrickým šum?ním jako na Zemi nebo na planet? Jan-Jachu. Olla Dez promítla i n?které nedešifrované zápisy, jež p?inesly paprskové hv?zdolety z galaxií v Andromed? a z M-51 v Honících psech. Divoce rotující r?znobarevné spirály a pulzující kulovité tisícist?ny jako by provrtávaly oceán husté tmy. Jen posádka Temného Plamene, která p?ešla po okraji propasti, tušila, že nerozlušt?né obrazy mohou znamenat proniknutí v Tamas, v nedostupný a neviditelný antisv?t obklopující náš vesmír.