Šla se sklopenou hlavou a zamyšlen? naslouchala
inženýrovi. Astronauti, kte?í m?li malou praxi v
hovorovém jazyce Jan-Jachu, rozum?li jeho ?e?i jen
?áste?n?. Vysoká tráva šelestila ve v?tru, v?jí?ovité
nep?st?né ke?e se zmítaly a t?žké disky temn? rudých
kv?t? se klátily na tuhých stoncích.
Malá zahrada byla plna neklidného k?ehkého života,
který zejména siln? vnímali astronauti v nep?ístupné ?ídící
kabin? kosmické lodi.
Kolem zahrady byla tma. Na Tormansu se no?ní
osv?tlení soust?e?ovalo ve velkých m?stech, na d?ležitých
dopravních uzlech a v továrnách. Na celém ostatním území
planety vládla vždy dvanáct hodin temnota. Malý a
vzdálený m?síc Tormansu nesta?il ji ani rozptýlit.
Ojedin?lé hv?zdy od galaktického pólu ješt? zvýraz?ovaly
?er? oblohy. Sm?rem ke st?edu Galaxie slab? zá?ila
rozmazaná skvrna hv?zdného prachu, bezút?šn? ztracená v
propastech vesmíru.
Fai Rodis vypráv?la Torman?anovi o Velikém Okruhu,
který pomáhal pozemskému lidstvu už více než p?ldruhého
tisíce let tím, že v n?m podporoval víru v moc rozumu a
radost ze života, odhaloval mu nekone?ný kosmický
prostor a zbavoval jeho cestu za poznáním bezú?elného
tápání a slepých uli?ek. To, co jsme d?íve sice vid?li, ale
nechápali, a proto bez užitku míjeli na obrazovkách
vn?jších kosmických stanic Zem?, stalo se nám blízké od té
doby, kdy bylo objeveno tajemství spirálního prostoru a
paprskových hv?zdolet?.
„P?išla éra Spojených Rukou, a tak jsme tu,“ skon?ila
Rodis vypráv?ní. „Nebýt Velikého Okruhu, mohly
uplynout milióny let, než bychom se vzájemn? našli, dv?
planety obydlené Pozemš?any.“
„Pozemš?any?!“ vyk?ikl p?ekvapený inženýr.
„Copak vy o tom nevíte?“ zachmu?ila se Rodis.
P?edpokládala, že Tael má blízko k Rad? ?ty?, a domnívala
se, že zná tajemství t?í hv?zdolet? i podzemního sálu v
paláci.
Inženýr Chonteelo Tollo Frael je tedy první Torman?an s
t?ídílným jménem, který se dozv?d?l tajemství Rady.
Tael nezvu?n? pohyboval rty ve snaze cosi ?íci.
Rodis p?iložila dla? k jeho spánk?m a inženýr s úlevou
vydechl.