všech stran se sbíhali lidé s rozsvícenými lampami a
výhružn? zvedali hlavn? svých zbraní.
Vir Norin se jediným skokem ocitl vedle zmatené Evizy
a p?ibouchl okno. Jekot ustal. Norin se posunky snažil
uklidnit shluk strážc? dole. Lampy zhasly, strážní se
rozešli. Pozemš?ané dávali pr?chod svým pocit?m a
dobírali si roz?ilenou Evizu.
„Jsem p?esv?d?en, že nás celou dobu poslouchají a
pozorují,“ ?ekl Tor Lik.
„Dob?e, že jazyk Zem? je pro Torman?any naprosto
nesrozumitelný!“ vzlykla Eviza. „Nemají od nás ješt?
dostate?n? dlouhé texty.“
„Myslím, že ho lehce dešifrují,“ namítla ?edi. „Mají s
námi mnoho spole?ných slov a pojm?. P?esn? vzato, jejich
?e? je jeden z jazyk? páté epochy v é?e Rozd?leného Sv?ta,
zm?n?ný ovšem za dvaadvacet století.“
„A? je to jak chce, našim rozmluvám vládci Jan-Jachu
zatím nerozum?jí a nebudou je tedy zbyte?n?
znepokojovat. M?li bychom se ob?as zaclonit pomocí
robot?, abychom své hostitele nezasv?covali do intimní
stránky našeho života. T?eba práv? te?, když budeme
hovo?it s hv?zdoletem.“
Faina modro?erná devítinožka zaujala místo uprost?ed
pokoje. Pod jejím plášt?m zahu?el dálkový vysíla?
televideofonu a místnost se pono?ila do tmy. Astronauti se
sesedli na pohovce. Na protilehlé stran? zaplálo zelené
sv?tlo a zazn?ly melodické tóny písn? o jív? nad ?ekou.
Nejasné, míhající se kontury lidí dostaly najednou p?esný
tvar, jako by se zbylá posádka z kosmické lodi ocitla náhle
v zahradách Coamu a usedla vedle koleg? pod vysokým
stropem palácové komnaty.
Aby šet?ili baterie robot?, jejichž energii mohli
pot?ebovat p?i d?ležit?jších v?cech, ?ekl každý zhušt?n?
své dojmy z prvního dne na Tormansu. Rekord ve
stru?nosti získal Tor Lik. „Mnoho patosu, slov o velikosti,
št?stí a bezpe?nosti. Vedle toho všude strach a sbory
strážc?, které tu nejsou, aby zajiš?ovaly bezpe?nost, nýbrž
proto, aby se k vládc?m nikdo nedostal. Tvá?e lidí jsou
zasmušilé, ani ptáci tu nezpívají.“
Když zhasl stereoobraz a spojení s hv?zdoletem se
p?erušilo, ?ekla Rodis:
„Nevím jak u vás, ale u mne ochranné sérum a biofiltry
vyvolávají ospalost.“ Ospalost místo obvyklé touhy po