Historie GNJ
18
Tento měsíc vám opět přináším takový protiklad k jevu, který uvidíte za okny. Ptáčci zpívají, slunce svítí a tak tomu je už celá tisíciletí. Ne vždy byl ale takový klid a pohoda, jakou můžeme zažít dnes. Stresy z konce roku a uzavírání známek? Kdyby to jen znali vojáci bojující o holý život… Abychom věděli, že na světě existují opravdová zla, nahlédneme do (zatím) předválečného světa 20. století.
1938
Už zase je ve funkci starosty ten sudetoněmecký Schollich. Nevím, jestli ty volby nějak falšují - což bych se ani nedivil - nebo je naše město už tak prolezlé Němci, ale vůbec se mi to nelíbí. Čím dál, tím víc se mluví o různých rozepřích a neklidech, které se dějí nejen v okolí a našem městě, ale po celé republice, zvláště v pohraničí. Nejednou denně slýchám příběhy studentů i učitelů, jak je atmosféra mezi českými
a německými obyvateli naší republiky napjatá. Teď už visí válka ve vzduchu všude, kam se jen podívám.
6.10.
Bombardování. Co přijde dál? Ano, je asi přehnané očekávat, že si německá armáda všimne města tak nepatrného, jako je Nový Jičín - vlastně promiňte, Neutitschein. Proč mají lidé potřebu válčit? Který blázen kdy podporoval to, že umírají tisíce mužů i žen, starých i mladých? A to jen pro potěšení generálů a velitelů, kteří se na všechen ten masakr dívají seshora a manipulují námi jako s loutkami na provázku? Sám jsem kdysi bojoval o holý život - o to jediné, co mi ještě zbylo, když naše vlast a vše ostatní, v co jsem kdy věřil, selhala. A o dvacet let později, ač jsme se těšili z míru, to přichází znovu. Děláme pořád ty samé chyby dokola. A jediné, co z toho vždy vzejde, je utrpení a smrt.
VI.