Duben je u konce a s ním i náročné přijímačky a doufejme, že i ta zatracená zima. Tak co? Kdo jste poznal našeho milého pana učitele? Děkuji ještě jednou panu Hyvnarovi za příjemný rozhovor a za krásnou fotečku z dětství. A nyní už se vrhneme na ten květnový rozhovor. Tak s chutí do toho a máte uhodnuto.
Odkdy učíte a co jste dělala po dokončení školy?
Učím od září 1986 se dvěma přestávkami - rodičovské dovolené. Po studiích jsem nastoupila jako učitelka základní školy, a protože jsem se zároveň chystala na první mateřskou, učila jsem předměty na hony vzdálené mé aprobaci - hudební a výtvarnou výchovu. Ale tak to tehdy bylo, naše odbornost byla učitelství a na základní škole jsme tedy mohli učit (pokud nebyly hodiny naší aprobace) jakýkoliv předmět. Docela jsem si to užívala, kdysi jsem hrála na housle, takže noty číst umím, a tak metalofon byl v hodinách mou oblíbenou učební pomůckou. Trochu problém byl ve dvouhodinovkách výtvarky - žáčci se zaujetím a v tichosti pracovali a já, těhotná, bojovala se spánkem. To byly suverénně nejdelší vyučovací hodiny. Krásné časy...
Měla jste jako dítě nějakou oblíbenou hračku?
Na nějakou extra oblíbenou hračku si nevzpomínám.I když opravdu rané dětství do mých šesti let jsem trávila u babičky a děda byl stolař. Takže doma byla vždycky spousta dřevěných odřezků - klátků, které mi děda upravoval na nábyteček pro miniaturní panenky a my jsme s holkama stavěly pokojíčky v krabicích od bot - obrázky na stěnách, tapety, záclonky, polštářky - strašně jsme soupeřily. A asi to dneska mají holčičky stejně, protože při občasné návštěvě hračkářství vidím, že je tam spousta plastových domečků, ovšem super vybavených - malý prostor pro tvořivost a fantazii, jenom snad to soupeření. Škoda!
Jaké byly vaše oblíbené a naopak neoblíbené předměty?
Asi žádný div, jako venkovské dítě jsem od mala tíhla k přírodě a měla štěstí na učitele přírodovědných předmětů, kteří neodrazovali, ale inspirovali. Jo a taky vaření a šití (to víc). A neoblíbené? Ty jsem asi ani neměla, jenom jsem neměla ráda některé obory nebo činnosti - v matematice algebru, v češtině rozbory básní (to byla hrůza), v cizích jazycích - rozhovory. Naštěstí jsem měla ve škole prima kamarádku, která byla můj dokonalý protiklad, takže jsme si vydatně pomáhaly.
Jak jste vycházela s učiteli?
Většinou velmi dobře, vlastně si uvědomuji jen jeden velmi odstrašující příklad vztahu učitel-žák, dodnes mi při vzpomínce naskakuje husí kůže. Ve druhé třídě základní školy jsme měli starší paní učitelku, která zjevně neučila ráda. Hlavně kluky, ale někdy i živější děvčata, tloukla přes prsty, tahala za vlasy. Dnes je to naprosto nepřijatelné, ale tehdy to bylo tolerováno. Výsledkem bylo, že ačkoliv nás paní učitelka učila jen jeden rok, psala jsem ještě ve čtvrté třídě naprosto identickým písmem jako ona na tabuli, včetně sklonu, jen abych si paní učitelku nerozhněvala a nedala příčinu k nějakému trestu - no brrrr! Když jsem se stěhovala od rodičů, likvidovali jsme sešity ze ZŠ a tehdy jsem si to, už jako čerstvá učitelka, uvědomila. Proto snad nikdy nebudu typ přísné a nekompromisní učitelky - i když nikdy neříkej nikdy, že?
24