Jak si jistě většina z Vás všimla, v týdnu před Velikonočními prázdninami zůstával bufet prázdný, fronty na oběd se netáhly až ke schodišti a na chodbách panoval podivný klid. To bude nejspíš tím, že Pulky a Pulci zvedli kotvy a vyrazili na chladný sever. Zatímco většina z Vás nejspíš poklidně vyspávala, my jsme v sobotu již v šest ráno stáli s kruhy pod očima a kufry v rukou před naším gymnáziem, čekajíce na autobus. Protože jsme mladí a čiperní, ještě první den jsme absolvovali první koncert v partnerském městě Swietochlowice a hned opět pokračovali v cestě. Naši báječní řidiči Renek a Slávek nasadili pekelné tempo a ještě té noci jsme se jako zázrakem ocitli na druhé straně Polska ve městě Kaunas. Zde jsme padli do postelí a nabili své baterky pro další den, který nás teprve čekal. Musíme si sami poklepat po zádech a pochválit se, protože velký koncert v Kaunas se nám povedl doslova jedna báseň. Dokonce i přes některé menší nepříjemnosti jsme i tento den přežili ve zdraví. Naše hromadné převlékání v autobuse by náhodnému pozorovateli snad mohlo spíše připadat jako wrestlingový zápas, protože se nám všem nejednou podařilo zabořit loket hluboko do žaludku kdekterého sboristy. To už jsme si to však namířili do Lotyšska. A protože nejsme žádní troškaři, vzali jsme si na mušku hned hlavní město Rigu. Zde se nás ujmul náš milovaný průvodce Martin, díky kterému teď známe zase další kousíček světa. A třeba že jsou domečky, náměstíčka a uličky pěkné, nic nás nenadchlo více než večerní pizza v Talinu.. Moc spánku jsme si však nedopřáli, neboť hned brzy ráno už nás hnali zpět do busu, abychom se stihli nalodit na trajekt směr Helsinki. Dvě hodinky jsme se tak houpali, posrkávali předraženou kávu a kolektivně zívali. Skoro se nám z toho teplíčka nechtělo ven. Ale Finsko jsme si rozhodně nehodlali nechat ujít! Jelikož hudba je nám více než blízká, prozkoumali jsme místní operu a musíme říct, že jsme nebyli zklamáni.
16