Mnohdy odsuzován, jindy chválen až do nebes… Pojďme zhodnotit lákadlo kin měsíce února.
Na druhý díl trilogie Padesát odstínů se čekalo dva roky, takže dlouho (aspoň pro mě). Vy, kteří jste přečetli knížku, tak film berete (nejspíš) jako vizuální doprovod, a vy, kteří jste nečetli, máte k dispozici krásný romantický film.
Většina lidí ho přiřazuje k žánru erotický, ale myslím, že je to přehnané. Možná, že tam najdete jednu dvě drsnější scény, ale jinak byly scény udělány vkusně a přijatelně. A buďme upřímní - dnes jsou „postelové scény“ v každém druhém filmu. Z mého pohledu by nikoho nic nemuselo pohoršit. Mnoho lidí snímek odsuzuje kvůli prvnímu dílu, ale zde by se předsudky mohly rozplynout.
Film navazuje hned na konec předchozího dílu, kdy se půvabná Anastasie rozešla se sebevědomým Christianem. Během příběhu vidíme, jak se Christian Aně otevírá a jak se kvůli ní mění. Přece jen je to žena jeho života. Většinu nepříjemností tvoří Leila, Christianův bývalý submisiv, Anin šéf Jack a v neposlední řadě „kamarádka“ a obchodní partnerka Christiana, Elena. Samozřejmě Ana spolu s Christianem vyřeší vše, co jim osud do cesty postaví.
Jistě, drobné rozdíly oproti knize se najdou, ale s tím se muselo počítat. Scénárista spolu s režisérem by museli nechat ve filmu duši, jen aby do dvou hodin dali více než 500 stran. Podle mého názoru se najde jedno velké mínus - uspěchali jednu scénu. Možná nejdůležitější scénu z celého filmu, kdy Christian projeví submisivní stránku. Ale i přesto film byl vtipný, jemný, romantický a prostě úžasný. A doufám, že gymplačky (nejen ty, které jsem v kině viděla) budou se mnou souhlasit.
Film doporučuji shlédnout jak s přítelem, tak i kamarádkou. Zkrátka úžasný film pro příjemně strávený večer.
9
Adéla Pítrová