Odkaz Bílé hory nejvíce rezonoval v obdobích útlaku. Lidé si tento moment často připomínali a dávali do kontextu s tehdejšími událostmi. Asi nejvýznamnější událostí, která se uskutečnila v souvislosti s odkazem na tuto bitvu, byl velký tábor lidu, jenž uspořádaly levicové strany v neděli 3. listopadu 1918. Mohutný průvod převáždě dělnictva šel přes Karlův most na Hradčany a poté dále až na Bílou horu. Lidé nesli v průvodu obrazy Masaryka a Wilsona, také transparenty s hesly: „Socialistický národ“ či „Husův lid“ a požadavek odluky církve od státu, jelikož celá tato akce byla přísně protikatolická. Na Bílé hoře promlouvali řečníci současně ze čtyř tribun. Cílem bylo také zrušení starých habsburských hodnot. Při návratu z tohoto shromáždění se někteří radikální účastníci podíleli na stržení barokního mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, přičemž aktivně vypomáhala i tehdy mladá Milada Horáková. V dnešní době se však v různých novodobých srovnáních bitva na Bílé hoře již nevyskytuje, jelikož ji zastínila Mnichovská dohoda z roku 1938.
Tomáš Krutílek